Satirická píseň o definitivním krachu Metaversa v lednu 2026, o prázdných virtuálních světech, utopených miliardách Marka Zuckerberga a návratu k realitě.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Leží to na stole a sedá na to prach,
ta slavná revoluce, co naháněla strach.
Brýle jsou vypnuté a ticho léčí uši,
virtuální realitě už nikdo nesluší.
[Verse 1]
Mark Zuckerberg měl kdysi vizi velikou,
že svět se propojí jen s helmou plastikou.
Nalil tam dolary a spálil hory peněz,
myslel, že do ráje, no spíš do pekla vlez.
Chtěl nám dát budoucnost, kde budem spolu žít,
ale my chtěli jsme jen pivo v klidu pít.
Horizon Worlds je dneska město duchů jen,
skončil ten předražený a divný sen.
[Pre-Chorus]
Nikdo tam nepřišel, nikdo tam nezůstal,
ten digitální cirkus se sám v sobě udusil.
[Chorus]
Tak sbohem, Metaversum, byla to jízda,
nakonec zbyla jenom prázdná hvízda.
Bublina praskla a nezbyl ani dým,
udělal jsi, Marku, jenom velký šprým (velký šprým).
Chtěli jsme létat, ale neměli jsme nohy,
teď se té parodii smějou už i bohy.
[Post-Chorus]
Miliardy fuč.
Miliardy fuč.
Virtuální křeč.
Už je o tom řeč.
[Verse 2]
Grafika vypadala jak z herní konzole,
co jsme tu pařili kdysi na škole.
Avataři bez nohou se vznášeli jak duch,
celý ten projekt byl jenom drahý vzduch.
Investoři plakali a trhali si vlasy,
zatímco v Reality Labs se měnily trasy.
Dneska už každý radši kouká do mobilu,
než aby na hlavě měl tu těžkou kilu.
[Pre-Chorus]
Nikdo tam nepřišel, nikdo tam nezůstal,
ten digitální cirkus se sám v sobě udusil.
[Chorus]
Tak sbohem, Metaversum, byla to jízda,
nakonec zbyla jenom prázdná hvízda.
Bublina praskla a nezbyl ani dým,
udělal jsi, Marku, jenom velký šprým (velký šprým).
Chtěli jsme létat, ale neměli jsme nohy,
teď se té parodii smějou už i bohy.
[Verse 3]
Je leden dvacet šest a píše se ten konec,
zazvonil zvonec a spadla klec i onen hrnec.
Už žádné nákupy těch pozemků, co nejsou,
teď všichni v Silicon Valley za AI se třesou.
Nejdražší omyl v dějinách lidské pýchy,
zbyly jen titulky a v zasedačkách tichy.
Kdo koupil NFT, ten teďka tiše zvrací,
všichni se poslušně k realitě vrací.
[Bridge]
Kde jsou ty sliby o novém světě?
Zvadly jak kytky v minulém létě.
Není to smutné, je to spíš fraška,
zbyla jen prázdná nákupní taška.
[Chorus]
Tak sbohem, Metaversum, byla to jízda,
nakonec zbyla jenom prázdná hvízda.
Bublina praskla a nezbyl ani dým,
udělal jsi, Marku, jenom velký šprým (velký šprým).
Chtěli jsme létat, ale neměli jsme nohy,
teď se té parodii smějou už i bohy.
[Outro]
Sundej si to z hlavy.
Jdi ven.
Tam je grafika lepší.
A máš tam i nohy.
Sbohem.