Víte, s kým mluvíte?

[Hook] Papíry chtít po mně? To je velká chyba. Jsem velká ryba, co v kraji sítě hýbá! [Instrumental Build-up] [Intro] (Dramatický šepot, cinkání mincí se mění v sirénu) Frýdek-Místek, pobočka, klidný den se zdál, než do dveří vstoupil on... a zákon do kouta hnal. „Dobrý den, pane hejtmane,“ řekl bankéř tiše, ale to ještě netušil, co se brzy spíše... [Verse 1] Josef Bělica, hejtman, co Moravskoslezským vládne, vešel do banky sebejistě, že všechno hladce zvládne. Chtěl si účet pořešit, peníze má v kapse jisté, ale bankéř vytáhl formuláře, ty pro něj nečisté. „Pane, musím se ptát, odkud tyhle zdroje jsou, zákon proti praní peněz, tímhle směrem oni jdou.“ Raiffeisenbank má pravidla, co platí pro všechny stejně, jenže Josef zrudnul v tváři, tohle nebral lhostejně. [Pre-Chorus] „Co si to dovoluješ?“ v očích mu blesklo hned, „Já jsem tady zákon, já jsem tady střed!“ (Jsem střed!) [Chorus] Poslal na ně policii, že ho banka vydírá, když se ptají na peníze, to se přece nesbírá! Jsem poslanec a hejtman z ANO, na mě nikdo nesahá, když úředník chce papíry, tak ať se radši podlahá. Místo výpisu dal trestní oznámení na stůl hned, „Víte, s kým tu mluvíte? Já vám zmrazím úsměv, hned!“ [Post-Chorus] Modré majáky (houkají) Bankéře se ptají (co tají?) Hejtman se zlobí (to bolí) Zákon se drolí (až na kost). [Verse 2] Kriminalisté ve Frýdku museli řešit tu frašku, zda bankéř, co dělá práci, nechtěl hejtmanovu tašku. Prověřovali úředníka, jestli nebyl příliš drzý, když chtěl vidět dokumenty, a ne jenom sliby brzy. Je to svět, kde mocní myslí, že jsou nad všemi pravidly, že když ukážou průkazku, tak spadnou všechna stavidly. Banka jenom plnila, co jí stát sám nařizuje, ale Bělica se cítil, že ho někdo ponižuje. [Pre-Chorus] „Mám imunitu na ego!“ křičí tiše do spisu, „Nechtějte po mně původ, ani žádnou podpisu!“ (Podpisu!) [Chorus] Poslal na ně policii, že ho banka vydírá, když se ptají na peníze, to se přece nesbírá! Jsem poslanec a hejtman z ANO, na mě nikdo nesahá, když úředník chce papíry, tak ať se radši podlahá. Místo výpisu dal trestní oznámení na stůl hned, „Víte, s kým tu mluvíte? Já vám zmrazím úsměv, hned!“ [Verse 3] Policie případ smetla, trestný čin se prostě nestal, bankéř dělal svoji práci, i když hejtman u toho běsnil a klesal. Ale nejlepší je finále, když novinář se zeptá, jak to bylo s oznámením, co se v spisech šeptá. Mluvčí číslo blokuje a hejtman prchá chodbou, „Ježíš, s vámi nebudu se bavit!“ křičí s dobou. Útěk před odpovědností, to je styl, co letí, hlavně že jsme mocní páni, a vy jste jenom smetí. [Bridge] Když moc narazí na předpis, tak se píše černý spis. Ne na toho, co peníze má, ale na toho, co se ptát má! Je to svět naruby, kde úředník se bojí, že když splní zákon, tak u výslechu stojí! [Chorus] Poslal na ně policii, že ho banka vydírá, když se ptají na peníze, to se přece nesbírá! Jsem poslanec a hejtman z ANO, na mě nikdo nesahá, když úředník chce papíry, tak ať se radši podlahá. Místo výpisu dal trestní oznámení na stůl hned, „Víte, s kým tu mluvíte? Já vám zmrazím úsměv, hned!“ [Outro] „Ježíš, já mizím...“ (Mizím dál) S novináři nemluvím. Banku radši zažaluju. Zákon? Ten já určuju. (Smích mizící v ozvěně...)