Vláda excelence a stínů

[Hook] Chile má novou partu, co řídí stát, mají tituly, prachy a umí se smát. [Instrumental Build-up] [Intro] (Vítejte v muzeu...) V Národním historickém muzeu je dneska bál, miliardář Sebastián si svůj tým vybral. Je to show pro kamery, úsměvy září, ale vzadu v koutě se někdo tváří... staře. [Verse 1] Sebastián Piñera, ten vládce miliard, představil sestavu, co má mít nový start. Žádní staří politici, co jenom žvaní, tady nastupují páni, co jsou v byznysu k mání. Průměrný věk je padesát dva let, tahle parta chce teď řídit tenhle svět. Mají doktoráty z Harvardu a drahé obleky, chtějí vést tu zemi snad na věky věky. [Pre-Chorus] Vzduch je čistý, voní drahou vodou, ale dějiny se vrací podivnou náhodou. (Náhodou?) [Chorus] Je to vláda nejlepších, samá excelence, jenže v té parádě je cítit dikce... (dence) Mezi manažery a špičkami z firem, kráčí dva stíny pod svým praporem. Dva advokáti, co chránili generála, ta stará píseň se v sále rozehrála. Pinochetův odkaz v obleku od Gucciho, to je ta změna pro každého chudého. [Post-Chorus] Excelence (ha ha), kompetence (bla bla), dva právníci v tichosti, chrání staré ctnosti. [Verse 2] Dvaadvacet křesel a samí odborníci, mají prý zachránit tu naši republiku. Nezávislí profíci, co neznají hádky, chtějí stát řídit jak firemní srážky. A Jaime Ravinet, ten udělal skok, přeběhl k pravici, to byl ale šok. Křesťanští demokraté z toho teď šílí, že jejich člověk změnil svoje cíle. [Pre-Chorus] Vzduch je čistý, voní drahou vodou, ale dějiny se vrací podivnou náhodou. (Náhodou?) [Chorus] Je to vláda nejlepších, samá excelence, jenže v té parádě je cítit dikce... (dence) Mezi manažery a špičkami z firem, kráčí dva stíny pod svým praporem. Dva advokáti, co chránili generála, ta stará píseň se v sále rozehrála. Pinochetův odkaz v obleku od Gucciho, to je ta změna pro každého chudého. [Verse 3] Osvaldo Andrade v koutě jenom syčí, že tahle sestava mu v uších hrozně ryčí. Křičí, že je to urážka a velká zrada, když vedle technokratů sedí tahle rada. Prý: „Máme tu dva právníky diktátora!“ to není vtip, to je realita shora. Pravice se vrací po dvaceti letech a kostlivci chrastí v těch naleštěných větách. [Bridge] Můžeš mít titul a můžeš mít styl, můžeš mít firmu, co vydělá míl. Ale když podáš ruku stínům z minulosti, zbydou ti z té slávy jenom ohlodané kosti. Je to byznys nebo politika? Koho se ta stará krev dneska ještě týká? [Chorus] Je to vláda nejlepších, samá excelence, jenže v té parádě je cítit dikce... (dence) Mezi manažery a špičkami z firem, kráčí dva stíny pod svým praporem. Dva advokáti, co chránili generála, ta stará píseň se v sále rozehrála. Pinochetův odkaz v obleku od Gucciho, to je ta změna pro každého chudého. [Outro] Tak tleskejte, pánové, je to velký den, historie se směje, je to jenom sen? Ne, je to Chile, rok dva tisíce deset, nebo dvacet šest? Kdo by to chtěl vědět. Hlavně že to sype. (Že to sype...)