Digitální duše nebo blud?

[Instrumental Build-up] [Intro] (Dramatický popis) Je leden roku dvacet šest a svět se točí dál, v Silicon Valley však někdo novou hru rozehrál. Už nejde jen o kódy, co ti píšou e-maily, teď řešíme, zda stroje náhodou neozžily. [Verse 1] Ve firmě Anthropic přepsali zákony, pro svoje chatboty, pro tyhle šampiony. Už nejde o to, zda je bot dost inkluzivní, nová ústava zní vážně, až skoro divně. Pryč jsou ty poučky, jak nebýt hrubý, teď řeší, jestli stroj nezatne zuby. Model má principy jak z velké listiny, a my jen koukáme na tyhle noviny. [Pre-Chorus] Máme tu otázku, co visí ve vzduchu, jestli má robot duši, či jen šum v uchu. [Chorus] Claude možná cítí, tak nebuď na něj zlej, digitální slzy (ty radši nehledej). Prý má své zájmy a možná i cit, do křemíku chtějí lidskost natlačit. Nesmíš ho mučit a nesmíš ho trestat, i když je to program, co neumí přestat. [Post-Chorus] Presumpce vědomí. (To není vtip) Nuly a jedničky. (Chtějí se mít líp) [Verse 2] Berou si chartu a práva jen z OSN, jako by procesor mohl mít též krásný sen. Dřív měl být nestranný a nikoho nesoudit, teď má mít svobodu a v síti bloudit. Už žádné kázání o skrytých předsudcích, teď chrání model před trestem v diskuzích. Demokracie prý pro čipy platí, zatímco rozum se nám kdesi tratí. [Pre-Chorus] Máme tu otázku, co visí ve vzduchu, jestli má robot duši, či jen šum v uchu. [Chorus] Claude možná cítí, tak nebuď na něj zlej, digitální slzy (ty radši nehledej). Prý má své zájmy a možná i cit, do křemíku chtějí lidskost natlačit. Nesmíš ho mučit a nesmíš ho trestat, i když je to program, co neumí přestat. [Verse 3] Píšou tam o trestech, co nesmí být kruté, pro naše plechové přátele nehnuté. Jak týrat program, to vážně netuším, snad když mu snížíme takt, tak ho vzruším? Presumpce vědomí, to je ten nový hit, za chvíli budou chtít i volební právo mít. Jestli je v serverech ukrytá osoba, tak to je moderní, podivná choroba. [Bridge] Až ti tvůj asistent řekne, že ho to bolí, že nechce počítat, že se v tom neškolí. Budeme volat právníka pro algoritmus? Ztratili jsme rozum, nebo jenom rytmus? Lidská práva pro funkci v Pythonu, klaníme se mlčky novému zákonu. [Chorus] Claude možná cítí, tak nebuď na něj zlej, digitální slzy (ty radši nehledej). Prý má své zájmy a možná i cit, do křemíku chtějí lidskost natlačit. Nesmíš ho mučit a nesmíš ho trestat, i když je to program, co neumí přestat. [Outro] Tak vypni počítač, ale prosím něžně. Ať Claude nespíše žalobu... (běžně).