Satirická píseň o incidentu v Chřibské, kde osmatřicetiletý muž vypálil přes sto ran na policii a obrněný transportér, přičemž píseň glosuje absurditu obrovského arzenálu v rukou jedince.
[Hook]
Sto ran, sto ran, a stále pálí.
Z Chřibské se kouří, všichni se báli.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Představte si klidnou vesnici, severní Čechy, ticho, lesy.
A najednou? Jako by tam natáčeli akční film. Jenže režisér chyběl a hlavní hrdina to bral až moc vážně. Policie sčítá díry v plechu a my kroutíme hlavou.
[Verse 1]
Byl to den jako každý jiný v Chřibské na severu,
než se ten osmatřicátník chytil revolveru.
Nebo spíš pušky, co jich měl doma plný sklad,
rozhodl se, že nebude spát a začne bojovat.
Barikáda v okně a hlaveň trčí ven,
z klidného odpoledne se stal rázem zlý sen.
Policie dorazila, majáky blikají,
sousedé za záclonou se strachy dívají.
[Pre-Chorus]
Vzduch houstne olovem a nikdo nechápe,
co se to v té hlavě vlastně dneska klope.
[Chorus]
Stokrát to zmáčknul, nábojnice cinkají (cinkají),
těžkooděnci se za auto schovávají (schovávají).
Chtěl válku s policií, měl vlastní arzenál,
poslední bitvu tu sám generál prohrál.
Obrněný vůz to schytal, ale drží styl,
škoda že ten střelec radši v klidu nebyl.
[Post-Chorus]
Bum, prásk, a další rána.
Kdo to má počítat, pro pána krále?
Bum, prásk, zavřená brána.
A on tam pálí a pálí stále.
[Verse 2]
Obrněný transportér má šrámy na kapotě,
střelec se opevnil v té svojí samotě.
Legální bouchačky i ty co neměl mít,
chtěl asi rekordy ve střelbě prolomit.
Zásahová jednotka tam stála proti zdi,
ten chlapík asi nechtěl slyšet žádné pravdy.
Střílel jak u Verdunu, hlava nehlava,
tohle je pro obec fakt drsná zpráva.
[Pre-Chorus]
Vzduch houstne olovem a nikdo nechápe,
co se to v té hlavě vlastně dneska klope.
[Chorus]
Stokrát to zmáčknul, nábojnice cinkají (cinkají),
těžkooděnci se za auto schovávají (schovávají).
Chtěl válku s policií, měl vlastní arzenál,
poslední bitvu tu sám generál prohrál.
Obrněný vůz to schytal, ale drží styl,
škoda že ten střelec radši v klidu nebyl.
[Verse 3]
Tisíce nábojů tam našli na zemi,
teď o tom mluvíme s tichými fázemi.
Zbraní měl hromadu, jak malá armáda,
tohle nebyla jenom špatná nálada.
Nakonec ticho a kouř se rozplynul,
sám proti přesile takhle tam zahynul.
Nikdo jiný to neschytal, to je to hlavní,
ale ten účet za střelivo bude asi slavný.
[Bridge]
Kde se to v lidech bere, ta touha po zbrani?
Když potom na dvorku střílí bez ustání.
Je to snad hobby, nebo jenom strach?
Teď už je po všem, zbyl jenom prach.
[Chorus]
Stokrát to zmáčknul, nábojnice cinkají (cinkají),
těžkooděnci se za auto schovávají (schovávají).
Chtěl válku s policií, měl vlastní arzenál,
poslední bitvu tu sám generál prohrál.
Obrněný vůz to schytal, ale drží styl,
škoda že ten střelec radši v klidu nebyl.
[Outro]
Tak končí příběh střelce z Chřibské.
Sto ran do plechu. A výsledek?
Jeden zbytečný konec.
Aspoň že policajti mají neprůstřelná skla.
Dobrou noc.