Cover art: Rudé stíny na obraně a paměť, co selhává

Rudé stíny na obraně a paměť, co selhává

2026-01-26 · Z domova · 3:47

Satirická píseň o tom, jak ministerstvo obrany vedou dva bývalí členové KSČ, Radovan Vích za SPD a Jaromír Zůna, přičemž jeden z nich svou minulost dlouho zapíral.

Pustit v playeruArchiv dneZ domova

Lyrics

[Instrumental Intro] [Intro] Píše se rok dvacet šest a svět se točí dál, na obraně se však hraje starý, známý bál. [Verse 1] Radovan Vích, voják a politik z SPD, teď na obraně úřaduje, tam to všechno jde. Přišel tam jako náměstek, co má hlídat stát, jenže stará rudá knížka začala ze skříně vát. (Fouká, fouká) Novinář se zeptal: "Byl jste v KSČ, pane?" On kroutil hlavou, že prý vůbec, že se to nestane. (Vůbec ne!) Pak se našel podpis, inkoust černý jako noc, soudruhu Víchu, měla strana nad vámi tu moc? [Pre-Chorus] Říkali nám: "Nová doba, čistý štít a čest," teď se musíme té ironii jenom smát a snést. Když vlastenci mají v kapse starý rudý průkaz, je to pro nás všechny ten nejlepší důkaz. [Chorus] Ministerstvo obrany vedou dva bývalí soudruzi, (soudruzi) vrací se nám historie v téhle divné chůzi. Vích a Zůna, jména, co tam teďka spolu svítí, rudá hvězda v životopise se asi těžko chytí. (Těžko chytí) Jeden to zapíral a nechtěl to přiznat nahlas, ale papír nelže, když se ozve ten správný hlas. [Verse 2] Jaromír Zůna je ten druhý v téhle partě, taky měl tu knížku v té normalizační chartě. Dneska vedou obranu a brání naši zem, paradox jak blázen, čert aby to vzal ven. (Vem to čert) Vích se kroutil jako had, když přišla otázka, "Já nic, já muzikant," to byla jenom maska. Nakonec to pípnul: "Jo, podepsal jsem to," ale v srdci prý byl rebel, no to je teda ono! [Chorus] Ministerstvo obrany vedou dva bývalí soudruzi, (soudruzi) vrací se nám historie v téhle divné chůzi. Vích a Zůna, jména, co tam teďka spolu svítí, rudá hvězda v životopise se asi těžko chytí. (Těžko chytí) Jeden to zapíral a nechtěl to přiznat nahlas, ale papír nelže, když se ozve ten správný hlas. [Bridge] Vlastenci z plakátů, co křičí o zradě národa, sami byli součástí toho rudého průvodu. (Hanba!) Historie se směje a ironie tiše pláče, kdo nám vlastně vládne a kdo tu s námi skáče? [Chorus] Ministerstvo obrany vedou dva bývalí soudruzi, (soudruzi) vrací se nám historie v téhle divné chůzi. Vích a Zůna, jména, co tam teďka spolu svítí, rudá hvězda v životopise se asi těžko chytí. (Těžko chytí) Jeden to zapíral a nechtěl to přiznat nahlas, ale papír nelže, když se ozve ten správný hlas. [Outro] Tak hlavně že jsme v bezpečí a máme čistý štít, s tou rudou knížkou se dá asi taky dobře žít.

Další songy

PředchozíDalší