Zlatá puška pro vůdce, co se směje všem do očí

[Instrumental Intro] [Build Up] [Verse 1] (Poslouchej) V ateliéru Mansudae se dneska vůbec nespí, Kim Čong-un tu prochází a tváří se tak hezky. Umění se ohýbá, jak generál si píská, socialistický realismus, co z plátna na nás výská. Vůdce zvedl prst a malíři se třesou, (třesou se) jakou novou vizi nám ty obrazy dnes snesou. Barvy schnou na rozkaz, to není žádná věda, když diktátor je kritik, co chyby marně hledá. [Instrumental Break] [Verse 2] Zapomeňte na krajinky, na louky a kvítí, teď tu hlavní roli hraje zbraň, co zlatem svítí. Ruská útočná puška, model AK-dvanáct, (leskne se) vypadá jak šperk, co stál by asi ranec. Moskva posílá plány, Pchjongjang dodá rámy, bratrství ve zbrani, co nezná žádné klamy. Válka se tu mění v naleštěnou show, (velkou show) kde kulky letí vzduchem s tou správnou fazónou. [Breakdown] [Bridge] [Aggressive] Tohle není Louvre, ani Tate Modern, tady se klaníme před hlavněmi děl. Místo chleba plátno, místo másla bronz, kdo by řešil bídu, když má správný tón? Estetika smrti v rámu z mosazi, krása, která děsí, až to zamrazí. [Guitar Solo] [Verse 3] [Sarcastic] Kim si hladí břicho, výstava se líbí, propagandě v Severní Koreji nic nechybí. Spojenectví s Ruskem ztvárněné tak věrně, i když venku realita vypadá dost černě. Mansudae to zvládlo, sochy stojí v řadě, (v pozoru) umělci jsou vojáci v té barevné armádě. Když zbraně mlčí na plátně, je to divný klid, hlavně že se baví náš milovaný lid. [Outro (Instrumental)] [Fade Out]