Rychlík do Berlína nám právě ujel před nosem

[Instrumental Intro] [Verse 1] V Berlíně bouchli do stolu (už došla trpělivost), ta věčná jízda v koloně je pro ně prostě zlost. Kancléř Scholz už nechce brzdit, svolává elitu, my zůstali jsme v čekárně, ztraceni v pocitu (úplně mimo). Silné ekonomiky si rozdělují noty, zatímco my v koutě lepíme si boty. Unie teď zařadí tu obávanou dvojku, nás nechají na peróně počítat strouhanku (nic jiného nezbylo). [Verse 2] Frustrovaní sousedi už nechtějí se ptát, jestli ten náš pomalý vůz umí vůbec vát. Svolávají schůzku, kam pozvánka nám chybí, tváříme se kysele jak leklé ryby (v rybníce). Praha kouká z okna, jak ten vlak mizí v dáli, všichni, co se smáli, se náhle trochu báli. Německo to rozjede, plyn sešlápne až k zemi, my budeme ti pomalí s levnými díly všemi. [Instrumental Break] [Bridge] [Build Up] Západ dupe na plyn (rychle, rychle), my hledáme ruční brzdu (vždycky ztichle). Jádro se nám vzdaluje, my křičíme: Stát! Nikdo nás už neslyší, není o co hrát. Měli jsme být tygrem, co Evropou skáče, teď jsme jenom divák, co u plotu pláče. Tvrdé jádro odjíždí, motor krásně přede, naše česká kárka nikam nepojede. [Verse 3] [Sarcastic] Tak si tady zůstanem v té naší malé lize, zatímco ti velcí řeší globální krize. Česko zase ostrouhá, to psali v novinách, zůstane nám jenom prach na našich hodinách. Berlín velí k útoku na ekonomický růst, nám ordinují leda tak politický půst (dieta). Dvě rychlosti jsou realita, ne jenom hloupý sen, díváme se na záda a končí další den. [Outro (Instrumental)]