Devadesát tisíc hlav, co ucpalo Prahu v touze po novém řádu

[Intro] [Intro] (Dámy a pánové, prosíme, nechte ten dav dýchat) (Nebo taky ne, dneska se mačkáme za demokracii!) [1. sloka] Staromák praská ve švech, dlažba tiše sténá, všude kam se podíváš, je jedna velká scéna. Devadesát tisíc lidí, to není žádná fáma, z Kaprovy ulice je teďka neprůchodná tlama (neprůchodná tlama). Celetná stojí taky, nikdo neví kudy kam, každý chce vidět generála, každý chce být tam. Policie hlásí stop, už se sem nic nevejde, kdo přišel pozdě, ten si to jen na YouTube přehraje. [Refrén] Petr Pavel na pódiu, Praha ztrácí dech, lidí jako mravenců na cukrových zdech. (Skandují, křičí) Všichni chtějí změnu, nebo aspoň dobrou show, ulice jsou zavřené a tramvaje nejedou. Je to síla davu, co má v očích naději, nebo jenom nechtějí být doma v neděli (v neděli). [2. sloka] Metro na Staroměstské radši rovnou zavřeli, aby se tam dole lidi v tlaku neumlčeli. Vlaky jenom projíždí, nikdo nesmí ven, dostat se na náměstí, to je dnešní sen. Pařížská ulice, tam se leskne drahý kov, ale dneska přes ty davy neslyšíš ani slovo. Je to hlava na hlavě, tělo na tělo, jako by se celé město najednou zbláznilo (zbláznilo). [Refrén] Petr Pavel na pódiu, Praha ztrácí dech, lidí jako mravenců na cukrových zdech. (Skandují, křičí) Všichni chtějí změnu, nebo aspoň dobrou show, ulice jsou zavřené a tramvaje nejedou. Je to síla davu, co má v očích naději, nebo jenom nechtějí být doma v neděli (v neděli). [Bridge] (Pozor, hlášení) Železná je ucpaná, Melantrichova taky, valí se sem další a další lidské mraky. Je to galerie tváří, co věří na zázrak, že jeden muž v košili vypustí ten tlak. [3. sloka] Možná je to historie, co se právě píše, nebo jenom davová psychóza v téhle říši. Ale ten pohled shora, to se musí nechat, devadesát tisíc srdcí, co přestalo spěchat. Stojí tam jak jeden muž, i když je zima, hlavně že ta atmosféra je prý hrozně prima. Kampaň končí ve velkém, náměstí je plné, až to skončí, tak se to jak tsunami rozvlní. [Refrén] Petr Pavel na pódiu, Praha ztrácí dech, lidí jako mravenců na cukrových zdech. (Skandují, křičí) Všichni chtějí změnu, nebo aspoň dobrou show, ulice jsou zavřené a tramvaje nejedou. Je to síla davu, co má v očích naději, nebo jenom nechtějí být doma v neděli. [Outro] (Dav se rozchází...) (Metro už staví...) [Outro]