Nejsou na tebe moc mladé, milý Miro?

[Intro] [Intro] Staré e-maily nikdy nespí, že? Jeden dotaz přes oceán a v Bratislavě je horko. (Tak poslouchej) [1. sloka] Jeffrey Epstein psal, co se v hlavě honí, Miroslav Výboh, ten se před ním kloní. Ficův člověk v síti velkých jmen, (velkých jmen) teď je ten příběh znovu vytažen. V intimní zprávě padla těžká věta, co obletěla ihned půlku světa. [Refrén] Nejsou na tebe moc mladé, pane Miro? (Moc mladé, Miro) V té konverzaci to tehdy asi žilo. Ptal se miliardář svého kamaráda, když se řešila ta dívčí paráda. [2. sloka] Řešili byznys a vlivné pozice, (vlivné pozice) létali světem jak lesklé mince. Ale ta otázka visí ve vzduchu, dělá teď Ficovi trochu rozruchu. Byla to sranda nebo krutá pravda? To dneska řeší celá tahle banda. [Refrén] Nejsou na tebe moc mladé, pane Miro? (Moc mladé, Miro) V té konverzaci to tehdy asi žilo. Ptal se miliardář svého kamaráda, když se řešila ta dívčí paráda. (A teď to přijde) (Ještě jednou pro všechny) [Refrén] Nejsou na tebe moc mladé, pane Miro? (Moc mladé, Miro) V té konverzaci to tehdy asi žilo. Ptal se miliardář svého kamaráda, když se řešila ta dívčí paráda. Nejsou na tebe moc mladé, pane Miro? (Vážně ne?) V té konverzaci to tehdy asi žilo. Oligarcha mlčí, nikdo neví nic, jen stará fotka září čím dál víc. [Outro] [Outro] Tak co, Miro? Byl to jen vtip, že jo? (Jenom vtip) Ficův muž a Epstein... To nevymyslíš.