[Intro]
[Intro]
Indonésie, záře reflektorů a jedna osudová chyba.
Když hadí tanec skončí dřív, než má.
[1. sloka]
Irma Bule vlní boky, hudba hlasitě hraje,
její show s hady v kraji každý dobře znaje.
Na pódiu kobra královská, co smrt v sobě nosí,
omezený prostor pro chyby, o který se prosí.
Zpěvačka jí na ocas šlápla v zápalu tance,
had vystřelil vpřed a nedal jí šanci (žádnou šanci).
[Před-refrén]
Zuby má ve stehně, jed začíná téct,
ona však odmítá z pódia utéct.
[Refrén]
Pětačtyřicet minut zbývá jí do konce,
jed v žilách koluje, ona je na vlnce.
Show must go on, diváci tleskají,
že smrt je blízko, to vůbec neznají.
(Vůbec neznají!)
[2. sloka]
Krotitel přiběhl, nabízel okamžitě lék,
ona jen mávla rukou, že to není vděk.
Myslela, že to zvládne, že je to jen škrábnutí,
zpívala dál pro dav, bez hnutí a mrknutí.
Po chvíli přišly křeče a zvracení na scéně,
světla se točila, končí to v proměně (v hrozné proměně).
[Před-refrén]
Tělo už vypíná, zorničky tuhnou,
poslední tóny v tichu uhnou.
[Refrén]
Pětačtyřicet minut zbývá jí do konce,
jed v žilách koluje, ona je na vlnce.
Show must go on, diváci tleskají,
že smrt je blízko, to vůbec neznají.
[Bridge]
Nemocnice byla daleko, srdce už nestíhá,
pro jeden potlesk se opona zdvihá.
Chtěla jen bavit, být hvězdou večera,
teď o ní píšou, že prohrála za šera.
(Ztratila všechno...)
[Refrén]
Pětačtyřicet minut zbývá jí do konce,
jed v žilách koluje, ona je na vlnce.
Show must go on, diváci tleskají,
že smrt je blízko, to vůbec neznají.
[Outro]
[Outro]
Kobra královská...
Poslední tón.
Konec show.