Když náhoda pracuje lépe než detektiv

[Intro] [Intro] Je pátýho února, dva tisíce dvacet šest. Šumperk. Nádraží. Někdy nehledáš nic... a najdeš všechno. [1. sloka] V Šumperku na nádraží, kde se cesty kříží, hlídka města korzuje a hledí do davu. Osud se k té dívce v tichu pomaloučku blíží, aby zkazil plány na tu její zábavu. Nebyla to razie a nebyl to ani hon, (Žádný hon), jenom prostá náhoda, co řídí tenhle svět. Zazněl tichý rozkaz a pak přísný úřední tón, že se domů nevrátí už, ani kdyby hned. [Refrén] Náhoda je detektiv, co bere noční směny, (Noční směny), když zákon zrovna netuší, kde hledat v kupce jehlu. Padají tu masky a hroutí se i stěny, stačí jeden pohled, abys trefil správnou cihlu. (Správnou cihlu trefil). [2. sloka] Chtěli vidět doklady, no prostě běžná věc, systém potom vyhodil ten záznam červený. Spadla tahle nenápadná, neviditelná klec, pro útěky z domova jsou cesty zavřeny. Policie republiky si ji rychle převezme, (Už ji mají), strážníci si píšou čárku za ten dobrý lov. Nikdo neví, proč utekla, nikdo se jí nezeptá, příběh končí tiše a bez zbytečných slov. [Refrén] Náhoda je detektiv, co bere noční směny, (Noční směny), když zákon zrovna netuší, kde hledat v kupce jehlu. Padají tu masky a hroutí se i stěny, stačí jeden pohled, abys trefil správnou cihlu. (Správnou cihlu trefil). [Refrén] Náhoda je detektiv, co bere noční směny, (Noční směny), když zákon zrovna netuší, kde hledat v kupce jehlu. Padají tu masky a hroutí se i stěny, stačí jeden pohled, abys trefil správnou cihlu. (Yeah!) [Outro] [Outro] Byla to jen náhoda... Jenom běžná kontrola... V Šumperku na nádraží... (Konec hry).