Satirická píseň o případu otce a syna z Radvánovic, kteří ve svém areálu Šťastná země zotročovali bezdomovce, mlátili je a nutili kopat si vlastní hroby.
[Intro]
[Intro]
Vítejte v zábavním parku, kde smích je jen maska.
Radvánovice u Turnova, tady praskla hodně temná páska.
[1. sloka]
Erik starší a Erik mladší, povedená rodina,
ve Šťastné zemi vládli, (byla to jejich rutina).
Otec a syn si hráli na pány velkomožné,
mysleli, že v tomhle kraji je prostě všechno možné.
(Všechno jim projde...)
[2. sloka]
Našli si chudáky, co neměli kam jít,
slíbili jim ubytování a trochu líp žít.
Jenže místo výplaty jim vzali doklady,
udělali z nich sluhy (bez jakékoli nálady).
Makali dvanáct hodin, za jídlo a strach,
jejich lidská důstojnost se měnila v prach.
[Refrén]
To není pohádka, to je čirá zlost,
ve Šťastné zemi lidem lámali kost.
Obchod s lidmi, vydírání a krev,
místo dětského smíchu jen zoufalý řev.
(Šťastná země... jak ironický název!)
[3. sloka]
Když sluha neposlechl, přišel teleskop,
obušek do hlavy a kopy (a žádný stop).
Vyhrožovali smrtí, hráli si na bohy,
nutili oběť, ať si kope hrob u nohy.
Musel házet hlínu, (zatímco oni řvali),
že ho tam zakopou, aby se ostatní báli.
[Refrén]
To není pohádka, to je čirá zlost,
ve Šťastné zemi lidem lámali kost.
Obchod s lidmi, vydírání a krev,
místo dětského smíchu jen zoufalý řev.
(Šťastná země... pro koho asi?)
[4. sloka]
Ale i na hrubý pytel, hrubá záplata,
kriminalisté z Jičína jim rozkopli vrata.
Teď Erikům hrozí až dvanáct let v chládku,
konec otrokářství (a konec pořádku).
Už nebudou mlátit lidi, co nemají nic,
spravedlnost si pro ně přišla z plných plic.
[Refrén]
To není pohádka, to je čirá zlost,
ve Šťastné zemi lidem lámali kost.
Obchod s lidmi, vydírání a krev,
místo dětského smíchu jen zoufalý řev.
(Šťastná země... teď už zavřená!)
[Outro]
Tak si to pamatujte, vy páni podnikatelé.
Otroctví už není v módě.
(Vážně ne.)