[Intro]
(Poslouchejte ten příběh...)
(Z České Kamenice...)
Je to o tom, jak se moc potká se zákonem...
(A kdo vyhraje?)
[1. sloka]
V České Kamenici mají krásný plán,
užít si léto, otevřít dokořán.
U koupaliště, kde slunce pálí,
nový kemp pro turisty si přichystali.
Ale stany jsou prý nuda, to je minulost,
chtělo to luxus, chtělo to radost.
Tak starosta řekl: "Postavíme domy!"
(Ale papír chyběl...)
A nikdo neřešil ty právní lomy.
[Refrén]
Místo stanů kontejnery, velký sen se hroutí,
paragrafy v zákoně se pod rukama kroutí.
Stavěli to načerno, bez razítka z úřadu,
teď mají jen ostudu a zkaženou náladu.
Pan poslanec myslel, že to projde hladce,
že zákon je jen pro ty dole, ne pro vládce.
(Ale chyba lávky!)
[2. sloka]
Jan Papajanovský, hvězda hnutí STAN,
z posledního místa skočil přímo do dvoran.
V Praze tvoří zákony, zvedá pro ně ruku,
doma ale jede v trochu jiném zvuku.
"Udělali jsme chybu," říká do novin,
"mysleli jsme, že to změníme jen tak, stínohrou stín."
Chtěli to řešit takzvaně za pochodu,
teď narazili na tvrdou nehodu.
[Refrén]
Místo stanů kontejnery, velký sen se hroutí,
paragrafy v zákoně se pod rukama kroutí.
Stavěli to načerno, bez razítka z úřadu,
teď mají jen ostudu a zkaženou náladu.
Pan poslanec myslel, že to projde hladce,
že zákon je jen pro ty dole, ne pro vládce.
(Děčínský úřad říká NE!)
(Stop!)
[3. sloka]
Teď v areálu kempu roste jenom plevel,
stavba stojí smutně, klesl celý level.
Děčínský úřad byl přísný jako kat,
tohle se zpětně nedá jen tak dopsat.
Projekt byl na stany, ne na pevné zdi,
starosta teď počítá ty nepříjemné dny.
Hrozí jim pokuta, demolice možná,
tak končí jedna vize, co byla dost zbožná.
[Refrén]
Místo stanů kontejnery, velký sen se hroutí,
paragrafy v zákoně se pod rukama kroutí.
Stavěli to načerno, bez razítka z úřadu,
teď mají jen ostudu a zkaženou náladu.
Pan poslanec myslel, že to projde hladce,
že zákon je jen pro ty dole, ne pro vládce.
[Outro]
(Papíry jsou základ...)
(I pro poslance...)
Tak příště radši ten stan...
(Načerno nepostavíš nic...)
[Outro]