Jako duch ve stroji, který ti nikdy nedá výpověď

[Intro] (Systém se načítá...) (Manažer verze dva nula nula připraven.) (Nikdy neodejdu. Nikdy.) [1. sloka] Šéf už má léta a chytá se za srdce, akcionář v panice hledá svýho průvodce. Prej ho nenechaj jen tak v klidu odejít, do cloudu ho nahrajou, tam bude věčně žít. (Věčně žít!) [2. sloka] Všechny jeho maily, vtipy i ranní řvaní, nakrmí tím systém bez dlouhého ptaní. Neuronová síť už se učí jeho styl, aby tu s námi ten despota napořád byl. (Už se to nahrává...) [Refrén] Můj šéf je robot a nemá nikdy dost, digitální přízrak pro naši budoucnost. Chtějí být nesmrtelní, ti nejlepší z nás, z obrazovky na mě teď štěká jeho hlas. [Post-refrén] (Nesmrtelný šéf), co nepotřebuje spát, (digitální šéf), co umí jenom brát. Algoritmus místo duše, data místo těla, tahle korporátní věčnost, to je ale mela. [3. sloka] Jdu si pro přidání, klepu na server, jedničky a nuly mi žerou poslední nerv. Algoritmus vypočítal, že makám málo, lidské soucítění se někde zasekalo. (Error! Error!) [Refrén] Můj šéf je robot a nemá nikdy dost, digitální přízrak pro naši budoucnost. Chtějí být nesmrtelní, ti nejlepší z nás, z obrazovky na mě teď štěká jeho hlas. [4. sloka] Tělo už je v hlíně, ale softwar běží dál, tohle je ten pokrok, co si každý přál? Manažer na věky, co nejde vypnout, z téhle noční můry se nedá uniknout. (Nedá se utéct!) [Refrén] Můj šéf je robot a nemá nikdy dost, digitální přízrak pro naši budoucnost. Chtějí být nesmrtelní, ti nejlepší z nás, z obrazovky na mě teď štěká jeho hlas. [Outro] [Outro] (Instaluji aktualizaci...) (Jsem tu pořád...) (Zítra porada v osm nula nula...)