Kam se poděli, když stopy dávno vychladly

[Intro] Někdy stačí jen okamžik. Jeden krok vedle. Jedno špatné rozhodnutí. A už tě nikdo nikdy nenajde. [1. sloka] Píše se rok dva tisíce jedna, Ekvádor je cíl, Jana chtěla vidět svět, ujít spoustu mil. Vyšla z hotelu a řekla, že se vrátí před stmíváním, ale osud zamíchal kartami bez varování. Zůstaly jen dohady, co se v džungli stalo, jestli ji kmen indiánů někam zajal (možná), nebo jestli obchod s orgány si vybral daň, rodina čeká roky, ale marná je každá zbraň. (Nikdo nic neví...) [Před-refrén] Země se slehla, důkazy nejsou, jen staré fotky, co s sebou smutek nesou. Kde končí stopy, začíná jen mráz, Otazník visí nad každým z nás. [Refrén] Prostě zmizeli, jako pára nad hrncem, včera tu byli a smáli se pod sluncem. Od divokých hor až po českou krajinu, nenašli tělo, nenašli jedinou příčinu. (Kde jsou? Kde jsou?) Zbyly jen spisy, na které padá prach, a v srdcích blízkých nekonečný strach. [2. sloka] Albánie, hory Prokletije, název mluví za vše, tři čeští studenti zmizeli v téhle kaši. Lenka, Michal a Jan, měli batohy na zádech, místo návratu domů jim došel dech. Svědci prý mlčí, nebo se bojí msty, mafie s orgány prý brousila si prsty. Možná to byla jen nehoda ve skalách, ale ta nejistota budí lidi v nočních můrách. (Nikdo je nenašel...) [Refrén] Prostě zmizeli, jako pára nad hrncem, včera tu byli a smáli se pod sluncem. Od divokých hor až po českou krajinu, nenašli tělo, nenašli jedinou příčinu. (Kde jsou? Kde jsou?) Zbyly jen spisy, na které padá prach, a v srdcích blízkých nekonečný strach. [Bridge] Nejsou to jen dálky, co lidi polykají, i doma za rohem se stopy ztrácejí. Stačí jít k tetě, jen kousek přes vesnici, a už tě nikdy nespatří na silnici. [3. sloka] Ivana Košková, rok devadesát sedm, případ, co policii dodnes leze krkem. Jela na kole, měla to jen kousek cesty, uprostřed dne zmizela bez jakékoli vesty. Žádný svědek neviděl nic divného, jakoby se propadla do světa jiného. Rodiče doufali, že se jednou dveře otevřou, ale roky plynou a naděje se se mnou perou. (Stále nic...) [Refrén] Prostě zmizeli, jako pára nad hrncem, včera tu byli a smáli se pod sluncem. Od divokých hor až po českou krajinu, nenašli tělo, nenašli jedinou příčinu. (Kde jsou? Kde jsou?) Zbyly jen spisy, na které padá prach, a v srdcích blízkých nekonečný strach. [Outro] [Outro] Jen ticho... Jen staré spisy... A otázky bez odpovědí. (Zmizeli...)