Kecky a bágl v Národním aneb Kde skončila úcta k umění
2026-02-09 · Z domova · 7:22
Satirická píseň o tom, jak šéf Národního divadla Jan Burian kritizuje návštěvníky, kteří chodí za kulturou v teniskách a s batohy, čímž podle něj ztrácejí úctu k instituci.
[Intro]
(Pozor, pozor, tohle není cvičení)
(Tohle je realita ve Zlaté kapličce)
Dámy a pánové, vypněte si telefony...
A sundejte ty batohy, proboha!
[Intro]
[1. sloka]
Šéf Národního divadla, pan Jan Burian,
dnes v pořadu Hráči není žádný chuligán.
Má vážnou tvář a v očích tichou výčitku,
když vidí, jak si lidi pletou svatyni a zídku.
Dřív společenský tlak byl jako přísný strážce,
dnes každý nosí to, co našel někde v tašce.
Ten kodex oblékání nám nějak rychle zmizel,
a pro kulturu českou je to celkem velká svízel.
[Před-refrén]
Už nikdo neřeší, co se vlastně sluší,
(Co se sluší, co se sluší)
ta ignorace stylu nás až v uších ruší.
(Strašně ruší)
[Refrén]
Kecky a bágl, to je nová móda,
pro starou noblesu je to velká škoda.
Oblečením vzdávám úctu, křičí ten hlas,
že do divadla nepatří ten ulice kvas.
Kde jsou ty róby a kde jsou ty fraky?
Dneska tam sedí jen džíny a vaky.
(Jenom vaky, žádné fraky)
[2. sloka]
Jan Burian vzpomíná, jak to kdysi bylo,
kdy oko společnosti přísně na nás zřilo.
Teď svoboda nám dává právo vypadat jak z lesa,
a úroveň té estetiky hodně rychle klesá.
Nemusíš mít smoking, stačí slušné šaty,
nechodit tam v tom, v čem kopeš doma záhony a laty.
Je to přece svátek, když opona se zvedá,
tak proč tam sedí turista, co svačinu si hledá?
[Refrén]
Kecky a bágl, to je nová móda,
pro starou noblesu je to velká škoda.
Oblečením vzdávám úctu, křičí ten hlas,
že do divadla nepatří ten ulice kvas.
Kde jsou ty róby a kde jsou ty fraky?
Dneska tam sedí jen džíny a vaky.
(Jenom vaky, žádné fraky)
[Bridge]
Není to o snobství, jen o troše citu,
nechceme v hledišti jen přehlídku kýčovitou.
Sám sobě prokazuješ službu touhle změnou,
že nejsi jenom číslem s vizáží tak levnou.
(Tak levnou)
[Refrén]
Kecky a bágl, to je nová móda,
pro starou noblesu je to velká škoda.
Oblečením vzdávám úctu, křičí ten hlas,
že do divadla nepatří ten ulice kvas.
Kde jsou ty róby a kde jsou ty fraky?
Dneska tam sedí jen džíny a vaky.
(Jenom vaky, žádné fraky)
[Outro]
Tak nechte doma tenisky a ten svůj starý batoh,
ať Zlatá kaplička nevidí tenhle batoh.
Jan Burian to myslí vážně, tak mu věřte,
a do divadla v teplákách už radši nelezte.
[Outro]
(Nelezte tam...)
[Outro]