Sen o Koreji, který skončil na dně staré studny

[Intro] Slunce pálí indický prach, v domě je ticho a strach. Tři sestry, jeden sen a pak už jenom tma. [1. sloka] Bylo jim dvanáct, čtrnáct a té nejstarší šestnáct let. Chtěly jenom utéct pryč, chtěly vidět jiný svět. Žádný místní život, to pro ně byla nuda a šedivý kout. Nechaly se na vlně korejského popu a dramat plout. [2. sloka] Jenže táta řekl dost a bouchl pěstí do stolu. "Musíte se učit, nečučte furt jenom dolů." Sebral jim mobily, odpojil je od té digitální drogy. Netušil, že tím jim podrazil jejich vlastní nohy. (Byl to jen okamžik, co změnil všechno) [Refrén] Soul je tak daleko a studna tak blízko (tak blízko). Proč tenhle příběh musel klesnout tak nízko? Chtěly žít v seriálu, v tom barevném snu. Teď leží společně ve tmě na chladném dnu. (Chtěly jenom létat, ale křídla jim vzali) [Post-refrén] (Soul volá) Volání, co nikdo neslyšel. Sen, co s nima navždy odešel. [3. sloka] Našly se vzkazy, co mrazí v zádech i teď. "Tati, my mizíme, tohle je naše odpověď." Napsaly, že jedou za tím svým velkým idolem. Že už je nebaví sedět jen doma za stolem. [Refrén] Soul je tak daleko a studna tak blízko (tak blízko). Proč tenhle příběh musel klesnout tak nízko? Chtěly žít v seriálu, v tom barevném snu. Teď leží společně ve tmě na chladném dnu. (Chtěly jenom létat, ale křídla jim vzali) [4. sloka] Policie hledala a našla je ve studni bez vody. Krutá daň za sny, co neznají žádné dohody. Fanatická posedlost, co zatemnila mladý rozum. Teď už si nezatančí, už nedají si další konzum. [Refrén] Soul je tak daleko a studna tak blízko (tak blízko). Proč tenhle příběh musel klesnout tak nízko? Chtěly žít v seriálu, v tom barevném snu. Teď leží společně ve tmě na chladném dnu. (Chtěly jenom létat, ale křídla jim vzali) [Outro] [Outro]