Omluva z Kodaně, která v Grónsku nikoho nezahřeje

[Intro] (Nese slova, co studí) Kodaň volá Nuuk... Ale linka je nějaká hluchá. [Intro] [1. sloka] Dánsko teď říká, že je to mrzí velice, že měnili osudy jak figurky na desce. Spirálková kampaň, to byl ten "geniální" plán, jak snížit porodnost, co vymyslel dánský pán. (Jo, přesně tak) Tisíce žen a dívek bez jejich souhlasu, otevřely v historii tuhle temnou trasu. Premiérka mluví hezky, slova plynou z úst, ale v Grónsku cítí jenom nekonečný půst. [Refrén] Jedno slovo "promiň" rány nezahojí, (Nezahojí) když se staré křivdy s novou bolestí pojí. Dánská pachuť zůstává a v ústech hořkne, jako stará vina, co se jen tak nesfoukne. (Slova jsou levná, činy jsou drahé) [2. sloka] Komise zasedla a sepsala dlouhou zprávu, že prý tehdy v Kodani ztratili hlavu. (Ztratili hlavu) Chtěli modernizovat ten divoký sever, teď je z toho mezinárodní a trapný malér. Odškodné se řeší, právníci si mnou ruce, ale důvěra zmizela v téhle byrokracii prudce. Vztah mezi zeměmi je křehký jako tenký led, na skutečný respekt si počkáme ještě pár let. [Refrén] Jedno slovo "promiň" rány nezahojí, (Nezahojí) když se staré křivdy s novou bolestí pojí. Dánská pachuť zůstává a v ústech hořkne, jako stará vina, co se jen tak nesfoukne. (Slova jsou levná, činy jsou drahé) [Bridge] Můžete poslat peníze a tisknout papíry, ale tím nezaplníte ty hluboké díry. Koloniální stín se pořád plazí po sněhu, a lidi v Nuuku marně hledají tu něhu. [Refrén] Jedno slovo "promiň" rány nezahojí, (Vůbec nic) když se staré křivdy s novou bolestí pojí. Dánská pachuť zůstává a v ústech hořkne, jako stará vina, co se jen tak nesfoukne. [Outro] Omluva vše nespraví, to víme všichni dnes, zbyl jenom smutek a politický stres. (Politický stres...) [Outro]