Válka gigantů o poslední volné křeslo v sále

[Intro] (Dámy a pánové, píše se jedenáctý únor dvacet šest.) (A v Hollywoodu? Tam už se netočí filmy. Tam se točí prachy.) [1. sloka] Hollywood se otřásá a bankovky tu šustí, Paramount si brousí zuby, kořist nepustí. Přihodili miliardy na tenhle velký stůl, kdo si myslí, že je konec, ten je vážně vůl. Nabídka je vylepšená, sladká jako med, Warner Bros se ošívá, zrudnul a pak zbled (a pak zbled). Je to válka o diváka, o každičký gauč, nepřátelské převzetí, to je drsnej kouč. [2. sloka] Akcionář neřeší, co natočí se zítra, hlavně že mu na účtu přibude pár čísel z jitra. Vylepšená cena láká jako sirény, prolomí se nakonec ty studiové stěny (rozbijou to). (Pojďte k nám) křičí vlci v drahých oblecích, nezbyde nic z kultury, jen prach na věcech. Spojení dvou obrů, co potácí se tmou, uvidíme, jestli spolu ke dnu nepadnou. [Bridge] Streamovací platformy se plní starým šrotem, tihle dva se rvou a běží životem jak klusem (rychleji). Kdo zaplatí účet? No přece zase my! Diváci jsou rukojmí uprostřed téhle hry. Chtějí všechno ovládnout a nemít konkurenty, rozdávají karty a vybírají renty (cash). Gigant spolkne giganta a co nám zůstane? Jenom vyšší předplatné, až se to dostane. [3. sloka] Paramount teď tlačí pilu, nenechá je spát, Warner musí zvážit, jestli má se vůbec bát. Možná je to záchrana a možná jenom klam, v tomhle světě byznysu je každý chvíli sám (úplně sám). Nabídka už leží, teď čeká se na tah, jestli převáží ta chamtivost a nebo spíš strach. Vylepšená čísla svítí v ranních novinách, a my jenom koukáme v těch levných hodinách. [Outro]