Jak obyčejný beton u Vltavy porazil všechny slavné ženy
2026-02-12 · Z domova · 5:32
Satirická píseň o tom, jak politici chtěli pro nový pražský most vznešené jméno po slavné ženě, ale Pražané v anketě drtivě odhlasovali obyčejný místopisný název.
[Instrumental Intro]
[Intro]
(Poslouchejte...)
Praha má nový most a taky velký plán,
jak by měl být ten beton vlastně pojmenován.
[Verse 1]
Na magistrátu měli vizi velkolepou,
že dějiny se na ten pilíř přilepou.
Chtěli tam dámu, symbol, velkou hrdinku,
aby to znělo krásně při každém zmínku.
Madeleine Albrightová byla první v hře,
jenže ten nápad skončil rychle v nedohlednu (na dně).
Tak přišla Anežka Česká, světice svatá,
že prý to bude volba pro město zlatá.
Radní už viděli ty pásky stříhat,
a slávu jména do světa zdvíhat.
[Build Up]
Jenže zapomněli na jednu malou věc,
že Pražák není básník, ale zvyku letec.
(A co se stalo?)
[Chorus]
Lidi řekli prostě ne! (Řekl ne!)
Na tyhle vzletné gesta nikdo nedbá.
Je to Dvorecký most a tečka,
ať si klidně pláče každá herečka (i šlechtična).
Chceme vědět, kam ta tramvaj jede,
geografie u nás prostě vede.
Je to most u Dvorců, tak co řešíte?
S těmi jmény jste už trochu... (trhněte si).
[Verse 2]
Sedmdesát osm procent, to je jasný vzkaz,
že na politické sny nám došel čas.
Komise místopisná kroutí hlavou,
že lidé nešli tou cestou pravou.
Spojujeme Zlíchov a taky Podolí,
žádný patos nás u toho nebolí.
Anežka Česká dostala jen pětinu,
zbyla jí jenom svatozář a stín u komínu.
Dvorecký most už vžil se do kůže,
proti zvyku ani světec nepomůže.
[Build]
Radní Hlaváček se tváří, že má radost,
ale v koutku duše cítí tu starost.
(Že to nevyšlo...)
[Chorus]
Lidi řekli prostě ne! (Řekl ne!)
Na tyhle vzletné gesta nikdo nedbá.
Je to Dvorecký most a tečka,
ať si klidně pláče každá herečka (i šlechtična).
Chceme vědět, kam ta tramvaj jede,
geografie u nás prostě vede.
Je to most u Dvorců, tak co řešíte?
S těmi jmény jste už trochu... (trhněte si).
[Bridge]
[Melodic Rap]
Politika chtěla pomník, my chtěli mapu,
ten rozdíl v myšlení já celkem chápu (chápu to).
Oni vidí symboly a velké dějiny,
my vidíme zastávku a jízdní hodiny.
Kubismus, beton a bílá barva,
ale jméno musí být tvrdé jak ta larv... (ne, jako skála).
Prostě Dvorecký!
[Guitar Solo]
[Chorus]
Lidi řekli prostě ne! (Řekl ne!)
Na tyhle vzletné gesta nikdo nedbá.
Je to Dvorecký most a tečka,
ať si klidně pláče každá herečka (i šlechtična).
Chceme vědět, kam ta tramvaj jede,
geografie u nás prostě vede.
Je to most u Dvorců, tak co řešíte?
S těmi jmény jste už trochu... (trhněte si).
[Outro]
Tak si tu žijem, pragmaticky a prostě,
na tom našem novém, hezkém Dvoreckém mostě.
(Dvorecký most... navždy.)