Národní sport, kde se místo gólů počítají kalorie

[Intro] [1. sloka] Včera to prasklo a sousedi šílí, na tenhle moment celou zimu cílil. Není to fotbal a nejsou to skoky, je to ten sport, co tu trvá už roky. Sto milionů kousků, to číslo je fakt, smažené těsto a s cukrem pakt. Každý si dal aspoň dva nebo tři, tuk teď v žilách jak o závod vře (jak o závod vře). [2. sloka] Fronty se táhly přes půlku města, vůně se linula z kynutýho těsta. Růže je uvnitř, to je ta klasika, cukrář se potí a skoro už naříká (už naříká). Kdo nesněd koblihu, ten není Polák, řekl to v telce i nejmenší školák. Mastné jsou prsty a pusa je bílá, v každém tom soustu je ukrytá síla. [Bridge] Dvanáct set kalorií na hlavu (na hlavu), zapomeň na zdravou stravu (tu stravu). Je to Tučný čtvrtek, svátek všech svátků, žaludky volají o pomoc v pátku. Tohle je tradice, co tukem voní, dneska se váhy pod náma kloní. Půst začal dneska, tak zavři si pusu, konec je sladkému, mastnému vkusu! [3. sloka] Dneska je pátek a těžko se vstává, včerejší obžerství, to byla sláva. Cukr nám klesá a přichází půst, jenom ten pupek stih přes noc růst (přes noc růst). Polsko teď tráví tu národní nálož, na další rok si to do kalendáře založ. Sto mega koblih je světový rekord, tak si dej vodu a zklidni ten akord. [Outro] [Outro]