Smutný karneval v Brně, když Čína bere vše

[Intro] (Brno, únor dvacet šest...) Výloha v centru smutně bliká do tmy, majitel počítá poslední drobné z kasy. (Yeah) [Refrén] Ptákoviny končí, zvoní nám hrana (zvoní hrana), protože každej chce ušetřit rána. Klikneš si na Temu, Čína ti mává, poctivý obchodník? Ten už to nedává (už to nedává). (Všichni chtěj slevu!) [1. sloka] Vešli dva studenti, vysmátí, v pohodě, zkouší si paruky, jak kdyby byli u vody. „Hele ta maska, to je fakt úlet!“ (Hahaha) Selfiečko na Insta a pak rychlý úprk. Majitel kouká, co se to, sakra, děje, ptá se: „Chcete to?“ a oni se jen směje. „Na netu to maj za třetinu ceny,“ a krám se mění v muzeum pro hyeny. [Refrén] Ptákoviny končí, zvoní nám hrana (zvoní hrana), protože každej chce ušetřit rána. Klikneš si na Temu, Čína ti mává, poctivý obchodník? Ten už to nedává (už to nedává). [2. sloka] Skládačky, puzzle a gumové nosy, teď leží ve skladu, kde létají vosy. Nájem je raketa, energie pálí, zákazník objednal balíček z dáli. Kvalita nula, plast smrdí dálkou, ale Brno to vítá s otevřenou náručou. Zvažují konec, balí to do krabic, proti těm aplikacím nezmůžou vůbec nic (vůbec nic). [Refrén] Ptákoviny končí, zvoní nám hrana (zvoní hrana), protože každej chce ušetřit rána. Klikneš si na Temu, Čína ti mává, poctivý obchodník? Ten už to nedává (už to nedává). [Outro] Tak klikni a čekaj, až přijde ti šunt. Brno má padla. (Obchod se zavírá...) [Outro]