Kamarád taky rád, co sebral starému Tondovi zahradu

[Instrumental Intro] [Hook] Antonín věřil, (teď už nevěří) Branka se zavřela, (stojí u dveří) [Verse 1] Antonín má na krku sedmdesát devět let, myslel si, že zná lidi a že chápe svět. Měl svou malou zahradu, ten svůj kousek ráje, kde si pěstoval klid a kašlal na údaje. Jenže přišel kamarád, co se tvářil mile, že prý mu pomůže v té jeho těžké chvíli. Tonda kývnul hlavou, důvěra ho hřála, netušil, že tahle hra ho bude stát mála. [Pre-Chorus] Podpis na papíře, (rychle, hned) sliby se rozplynuly jako v létě led. Co bylo tvoje, to už pane není, začíná peklo a kruté probuzení. [Chorus] Kamarád, co není rád, sebral klíče od branky, zbyly jenom oči pro pláč a prázdné stránky. Tonda chtěl jen klid a mír na stará kolena, teď mu zbyla jenom zlost a duše zlomená. (Duše zlomená) Za dobrotu na žebrotu, tak to dneska chodí, když se v cizí zahradě falešný pán rodí. [Post-Chorus] (Všechno je pryč) Už tam nesmí ani krok. (Všechno je pryč) A je z toho jenom šok. [Verse 2] Byla to bouda jako hrom, stačil jeden trik, teď na něj ten dobrák hází jenom špínu a křik. Místo vděku šikana, zámky jsou vyměněné, takhle se dnes, vážení, za důvěru odměňuje. Antonín tam stojí, kouká přes ten nový plot, jak mu cizí ruka ničí jeho celoživotní pot. Prý to bude lepší, prý se o něj postará, ale realita je zlá, trpká a prastará. [Chorus] Kamarád, co není rád, sebral klíče od branky, zbyly jenom oči pro pláč a prázdné stránky. Tonda chtěl jen klid a mír na stará kolena, teď mu zbyla jenom zlost a duše zlomená. (Duše zlomená) Za dobrotu na žebrotu, tak to dneska chodí, když se v cizí zahradě falešný pán rodí. [Instrumental Break] [Verse 3] Ombudsman Blesku kouká a kroutí hlavou nad tím, jak se člověk k člověku může chovat takhle zvráceným. Právníci se radí, paragrafy šustí, ale ten pocit zrady Antonína nepustí. Chtěl mít jenom jistotu, že zahrada nezaroste, ale dopadl jak sedlák u Chlumce, je to prosté. Teď ho ten "přítel" dusí, nenechá ho vydechnout, komu můžeš věřit, když se svět chce jenom hnout? [Chorus] Kamarád, co není rád, sebral klíče od branky, zbyly jenom oči pro pláč a prázdné stránky. Tonda chtěl jen klid a mír na stará kolena, teď mu zbyla jenom zlost a duše zlomená. (Duše zlomená) Za dobrotu na žebrotu, tak to dneska chodí, když se v cizí zahradě falešný pán rodí. [Outro (Instrumental)] (Dejte si pozor na přátele...) (Co chtějí vaši hlínu...)