Výhled za čtyři sta tisíc, co zmizel přes noc

[Instrumental Build-up] [Intro] [Spoken Word] Zlín, lokalita Boněcké Paseky. Je únor, rok dva tisíce dvacet šest. Někdo si řekl, že mu ty stromy prostě vadí. (No fakt!) [Pre-Chorus] [Tense] Motor pily zařval do tichého rána (brm brm), tahle akce nebyla nikým podepsána. Nikdo se neptal úřadů ani města, prostě se čistila pro výhled cesta. [Chorus] [High Energy] Šestnáct stromů padlo k zemi bez soucitu, asi někomu bránily v luxusním bytu. (V luxusním bytu!) Městský pozemek teď zeje prázdnotou, arogance moci vládne touhle dobou. Zbyly jen pařezy a smutná hlína, takhle se dneska chová ta elita líná. [Verse 1] [Sarcastic] Duby a habry, co rostly dlouhá léta, teď leží ve svahu, to je ta meta. (Leží tam!) Náměstek Vančura mluví o aroganci, že tyhle kmeny neměly jedinou šanci. Byly to kusy zdravé a vitální, škoda je obří, no prostě fatální. Průměr kmenů až padesát čísel, kdo tohle spáchal, ten neměl smysl. [Chorus] [Explosive] Šestnáct stromů padlo k zemi bez soucitu, asi někomu bránily v luxusním bytu. (No jasně!) Městský pozemek teď zeje prázdnotou, arogance moci vládne touhle dobou. Zbyly jen pařezy a smutná hlína, takhle se dneska chová ta elita líná. [Verse 2] [Gritty] Čtyři sta tisíc, tak zní ten účet za dřevo, kdo to jen udělal, kdo měl to střevo? (Kdo to byl?) Policie hledá, kdo držel tu pilu, jestli chtěl výhled, nebo zkoušel sílu. Čestmír Vančura kroutí jen hlavou, nad touhle drzostí, nad touhle zprávou. Trestní oznámení už na stole leží, ale ty stromy už zpátky neběží. [Chorus] [Climax] Šestnáct stromů padlo k zemi bez soucitu, asi někomu bránily v luxusním bytu. (Všechno pryč!) Městský pozemek teď zeje prázdnotou, arogance moci vládne touhle dobou. Zbyly jen pařezy a smutná hlína, takhle se dneska chová ta elita líná. [Outro] [Fade Out] Výhled je volný, ale svědomí černé. Boněcké Paseky... (Už to není ono). Šestnáct stromů. Bez povolení.