Večírek pod sankcemi, kde šampaňské teče proudem

[Instrumental Intro] [Intro] [Spoken Word] Praha, centrum města. Sankce jsou na papíře. Ale realita? Ta tančí valčík. [Verse 1] Zmrazený majetek měl být tím jasným cílem, všechno je napsané jen černém na bílém. Alina Šumková si ale róbu obléká (obléká), hudba už startuje a noc bude daleká. Rossotrudničestvo otevírá bránu, nic si tu nedělají z toho světa plánů. Jenom se baví a zvedají dlaně, [Whisper] protože oni tady přece nemají zbraně. [Instrumental Break] [Verse 2] Šampaňské bouchá a cinkají sklenice, smějí se zákazům a boří hranice. Je to jen kultura, tak se to říká (tak se to říká), politika se jich prý vůbec netýká. Hosté se sjíždějí na tenhle bál, jako by v Evropě klid panoval dál. Mají svůj argument pro každou daně, [Whisper] protože oni tady přece nemají zbraně. [Drop] [Verse 3] Pronájem bytů a byznys jde hladce, i když jsou na listu, žijí si sladce. České úřady jenom kroutí hlavou (kroutí hlavou), jak si tu plují s tou svou zašlou slávou. Sankční seznam je pro ně jen cár, uvnitř se roztáčí ten jejich bar. Nikdo nezaútočí na tuhle saně, [Whisper] protože oni tady přece nemají zbraně. [Breakdown] [Verse 4] Kultura prý, to je ten jejich štít, chtějí jen v klidu a v luxusu žít. V centru Prahy se dál klidně plesá (dál se plesá), i když ta opona železná klesá. Výmluva stačí, když zazní ten tón, že tohle je přece jen nevinný zón. Koukněte na ně a na jejich skráně, [Whisper] protože oni tady přece nemají zbraně. [Outro (Instrumental)]