Když státní kasa platí za to, co vláda nenávidí nejvíc

[Instrumental Build-up] [Intro] (Řím, únor dva tisíce dvacet šest) Zní to jako vtip, ale nikdo se nesměje, v přístavu svoboda za státní peníze hřeje. [Verse 1] Byl podzim, rok dva tisíce dvacet, temný čas, když loď Mare Jonio chtěliumlčet naráz. Inspekce přišla, našla prý chyby v papírech, že záchranná vesta nesedí v úředních mírách. Řekli: "Stůjte!" a hodili kotvu na dno (hluboko na dno), že prý ta loď technicky nesplňuje vůbec nic snadno. [Verse 2] Uběhly roky, voda v Tiberu dávno odtekla, a teď se spravedlnost znenadání rozvztekl. Soud v Římě bouchl kladivem do stolu (prásk!), že tenkrát to zabavení bylo jenom naoko a pro smůlu. Neziskovka Mediterranea teď natahuje dlaň, a stát, co ji chtěl zničit, jí teď musí platit daň. [Chorus] Itálie platí za to, že loď stála v přístavu, je to absurdní divadlo, co nemá žádnou úlevu. Platíme těm, co jsme chtěli zastavit na moři, zatímco Meloniová vzteky skoro uhoří. (Je to absurdní, tak absurdní, říká nám) (Je to absurdní, když vlastní gól si dám) [Post-Chorus] [Instrumental Break] (Peníze tečou...) (Ale opačným směrem...) [Verse 3] Giorgia Meloniová na to kouká přes brýle, to slovo "absurdní" opakuje v každé chvíli. Prý: "Jak může stát platit za porušení norem?" Když soudce řekne: "Sorry, my to vidíme v jiném vzorci." Bojovala proti nim, chtěla je vyhnat z vln, a teď jim posílá šek, co je nulami pln. [Chorus] Itálie platí za to, že loď stála v přístavu, je to absurdní divadlo, co nemá žádnou úlevu. Platíme těm, co jsme chtěli zastavit na moři, zatímco Meloniová vzteky skoro uhoří. (Je to absurdní, tak absurdní, říká nám) (Je to absurdní, když vlastní gól si dám) [Verse 4] Chtěli je nachytat na technické detaily, že nemají šroubky a správné emaily. Teď státní kasa krvácí pro "vyšší princip", a vládní kabinet z toho chytá tik a mírný vtip. Zachraňovat lidi se prý státu nevyplatí, ale zakazovat to? To se teď dvojnásob ztratí. [Chorus] Itálie platí za to, že loď stála v přístavu, je to absurdní divadlo, co nemá žádnou úlevu. Platíme těm, co jsme chtěli zastavit na moři, zatímco Meloniová vzteky skoro uhoří. (Je to absurdní, tak absurdní, říká nám) (Je to absurdní, když vlastní gól si dám) [Outro (Instrumental)] (Meloniová odchází...) (Loď vyplouvá...) [Fade Out]