Tenký led lásky a podmínka za jeden zmařený život

[Instrumental Intro] [Verse 1] Údolí Aosta a italské štíty, kde se mění osudy a trhají se sítě. Rakušan a partnerka, skialpová túra, změnila se v horor, co je jako noční můra. Počasí se zkazilo, přišla mlha, vítr, mráz, on se rozhodl, že sjede, že prý zachrání nás (vlastně sebe). Nechal ji tam samotnou v té ledové pasti, sjel dolů do bezpečí, pryč od téhle strasti. [Verse 2] Tvrdil, že jel pro pomoc, že neměl jinou volbu, ona zatím prohrála tu nerovnou a marnou bitvu. Podchlazení, tichá smrt, ve sněhu bez naděje, zatímco on v údolí se možná čajem hřeje. Soud v Aostě rozhodl, že vinu na tom nese, že ji nechal napospas v tom alpském nečase. Zabití z nedbalosti, tak zní ten verdikt soudu, poslal ji tam k andělům, do nebeského proudu. [Instrumental Break] [Bridge] [Aggressive] Dva roky podmínky, slyšíte to dobře? (Slyšíte to? Slyšíte to?) Dva roky podmínky, to je lidská cena, když v horách umrzne opuštěná žena. Měl ji vést a chránit, ne ji tam nechat stát, teď si může na svobodě klidně v noci spát. Prokurátor žádal víc, ale marná sláva, taková je spravedlnost, co má pachuť dravá. [Guitar Solo] [Verse 3] Teď je zpátky v životě, trest má jenom psaný, nezavřou ho do chládku, zůstane schovaný. Čtyřicet tři roků má, život běží dále, ona leží pod zemí, v tom konečném sále. Lyže znova namaže a vyrazí zas ven, možná na to zapomene jako na zlý sen. Ale hory pamatují, kdo koho tam nechal, když on dolů do tepla tak zoufale spěchal. [Outro (Instrumental)]