[Instrumental Intro]
(Vypni to... Odpoj to...)
[Spoken Intro]
Takže ty sis koupil chytrej zvonek, jo?
A myslíš si, že ten obraz je tvůj?
(Ha ha ha)
Tak poslouchej, jak to chodí v mraku.
[Verse 1]
Koupil sis krabičku na vlastní fasádu,
aby tvůj barák měl moderní náladu.
Jenže ten zvonek, co u dveří bliká,
všechno co natočí, Jeffovi říká.
Platíš si předplatné za vlastní práh,
aby ses mohl bát, kdo chodí po špičkách.
Data se sypou do serverů v dáli,
jako by se ti tam v Amazonu smáli.
[Verse 2]
Fulu teď přichází s nabídkou na stole,
chtějí ten systém hacknout, ty vole.
Deset tisíc dolarů pro toho borce,
co vyrve zvonek z té korporátní dvorce.
Louis Rossmann to říká dost jasně,
proč by měl cloud číst tvé soukromé básně?
Cíl je teď prostý a technicky čistý,
zvonek má ukládat na disk, ne do nejistý.
[Chorus]
Utrhni to z cloudu, vrať to zpátky domů,
nechceme posílat data nikomu.
(Nikomu!)
Ať zvonek slouží jen tomu, kdo platil,
ne aby v síti se tvůj obraz ztratil.
Deset táců čeká, kdo kód přepíše,
aby ten špehující robot byl tiše.
[Verse 3]
Search Party funkce prý hledá tvé psy,
z ulice dělá jen digitální lesy.
Sousedé koukají, kdo kde se mihnul,
každý by se tomu nejradši vyhnul.
Někdo však křičí, že prachů je málo,
aby se za mříže jít vyplatilo.
(Jen deset tisíc?)
Riskovat basu pro svobodu dat,
to musíš být blázen, nebo mít fakt rád.
[Chorus]
Utrhni to z cloudu, vrať to zpátky domů,
nechceme posílat data nikomu.
(Nikomu!)
Ať zvonek slouží jen tomu, kdo platil,
ne aby v síti se tvůj obraz ztratil.
Deset táců čeká, kdo kód přepíše,
aby ten špehující robot byl tiše.
[Outro]
Tak co, bereš tu výzvu?
(Nebo to necháš běžet?)
Fulu čeká...
Zvonek zvoní...
Ale kdo poslouchá?
[Outro (Instrumental)]
(Cvak...)