Cover art: Když studenti křičí a Teherán tají dech

Když studenti křičí a Teherán tají dech

2026-02-23 · Ze světa · 3:42

Sarkasticko melancholický pohled na odvahu íránských studentů, kteří už druhý den protestují proti režimu a střetávají se s milicemi Basídž, zatímco svět jen přihlíží.

Pustit v playeruArchiv dneZe světa

Lyrics

[Instrumental Intro] [Spoken Intro] (Druhý den...) (Už je to tu zase...) Zprávy letí světem, ale tam dole? Tam dole je to na ostří nože. [Verse 1] Už druhý den se dlažba pod nohama chvěje, v Íránu na školách se zase něco děje. Studenti vyšli ven, nechtějí sedět v koutě, i když ví, že systém je semele v tom pnutě. Teheránská univerzita, tam to všechno vře, dav se valí dopředu a nikdo necouvne. (Nikdo necouvne) [Verse 2] Proti nim stojí Basídž, ty jejich milice, co umí jenom mlátit a čistit ulice. Ale ty hlasy mladých, ty nejdou umlčet, i když musíš před obuškem v prachu klečet. Bezpečnostní složky, těžký boty, štíty, zase se hraje o život, ne o kredity. (Ne o kredity) [Chorus] Íránské školy se mění v bojiště (bojiště), každý tuší, že tohle není naposled, ani poprvé. Křičí se hesla, co režim neslyší, a cena za odvahu je zase nejvyšší. Kampusy hoří (hoří), ale ne plamenem, ale tím věčným lidským, zoufalým ramenem. [Verse 3] Sociální sítě plní rozklepaná videa, jak se tam mlátí pravda a ta jejich idea. Není to o hidžábu, je to o dýchání, o tom, že už nechtějí to věčné pokání. Univerzita Amír Kabír taky nezůstala stranou, studenti tam stojí s hlavou nepokornou. (S hlavou nepokornou) [Chorus] Íránské školy se mění v bojiště (bojiště), každý tuší, že tohle není naposled, ani poprvé. Křičí se hesla, co režim neslyší, a cena za odvahu je zase nejvyšší. Kampusy hoří (hoří), ale ne plamenem, ale tím věčným lidským, zoufalým ramenem. [Instrumental Break] [Verse 4] Možná je zítra rozeženou, možná je zavřou, ale ty myšlenky v hlavách už nikdy nezemřou. Je to jen moment, záblesk v temné době, kdy se mladá generace vzpírá téhle zlobě. Druhý den odporu, a my se jen díváme, jak si tam o svobodu holýma rukama říkáme. [Chorus] Íránské školy se mění v bojiště (bojiště), každý tuší, že tohle není naposled, ani poprvé. Křičí se hesla, co režim neslyší, a cena za odvahu je zase nejvyšší. Kampusy hoří (hoří), ale ne plamenem, ale tím věčným lidským, zoufalým ramenem. [Outro] (Druhý den...) (Zítra bude třetí...) Teherán nespí. Ale kdo ho slyší? [Fade Out]

Další songy

PředchozíDalší