Sarkasticko melancholický pohled na odvahu íránských studentů, kteří už druhý den protestují proti režimu a střetávají se s milicemi Basídž, zatímco svět jen přihlíží.
[Instrumental Intro]
[Spoken Intro]
(Druhý den...)
(Už je to tu zase...)
Zprávy letí světem, ale tam dole?
Tam dole je to na ostří nože.
[Verse 1]
Už druhý den se dlažba pod nohama chvěje,
v Íránu na školách se zase něco děje.
Studenti vyšli ven, nechtějí sedět v koutě,
i když ví, že systém je semele v tom pnutě.
Teheránská univerzita, tam to všechno vře,
dav se valí dopředu a nikdo necouvne.
(Nikdo necouvne)
[Verse 2]
Proti nim stojí Basídž, ty jejich milice,
co umí jenom mlátit a čistit ulice.
Ale ty hlasy mladých, ty nejdou umlčet,
i když musíš před obuškem v prachu klečet.
Bezpečnostní složky, těžký boty, štíty,
zase se hraje o život, ne o kredity.
(Ne o kredity)
[Chorus]
Íránské školy se mění v bojiště (bojiště),
každý tuší, že tohle není naposled, ani poprvé.
Křičí se hesla, co režim neslyší,
a cena za odvahu je zase nejvyšší.
Kampusy hoří (hoří), ale ne plamenem,
ale tím věčným lidským, zoufalým ramenem.
[Verse 3]
Sociální sítě plní rozklepaná videa,
jak se tam mlátí pravda a ta jejich idea.
Není to o hidžábu, je to o dýchání,
o tom, že už nechtějí to věčné pokání.
Univerzita Amír Kabír taky nezůstala stranou,
studenti tam stojí s hlavou nepokornou.
(S hlavou nepokornou)
[Chorus]
Íránské školy se mění v bojiště (bojiště),
každý tuší, že tohle není naposled, ani poprvé.
Křičí se hesla, co režim neslyší,
a cena za odvahu je zase nejvyšší.
Kampusy hoří (hoří), ale ne plamenem,
ale tím věčným lidským, zoufalým ramenem.
[Instrumental Break]
[Verse 4]
Možná je zítra rozeženou, možná je zavřou,
ale ty myšlenky v hlavách už nikdy nezemřou.
Je to jen moment, záblesk v temné době,
kdy se mladá generace vzpírá téhle zlobě.
Druhý den odporu, a my se jen díváme,
jak si tam o svobodu holýma rukama říkáme.
[Chorus]
Íránské školy se mění v bojiště (bojiště),
každý tuší, že tohle není naposled, ani poprvé.
Křičí se hesla, co režim neslyší,
a cena za odvahu je zase nejvyšší.
Kampusy hoří (hoří), ale ne plamenem,
ale tím věčným lidským, zoufalým ramenem.
[Outro]
(Druhý den...)
(Zítra bude třetí...)
Teherán nespí.
Ale kdo ho slyší?
[Fade Out]