Země vdov, kde ticho křičí z prázdných kolébek

[Intro] [Spoken Word] Čísla nelžou. Někdy křičí hlasitěji než sirény. [Verse 1] Ella Libanova sčítá ty, co už tu nejsou, tabulky a grafy se pod tou tíhou třesou. Deset milionů lidí zmizelo jak pára, zůstala jen země, co je smutná a stará (tak stará). Uprchlíci v cizině a muži padlí v boji, ta rána je hluboká a těžko se zhojí. Kde dřív byl dětský smích, tam teď vládne chlad, demografická zima, co přináší pád. [Pre-Chorus] Pod jedno dítě na ženu, to je ten fakt, osud hraje na buben svůj poslední takt. Evropa má jedna čtyři, Amerika víc, tady ale zítřek nehledí už do tebe, do plic. [Chorus] Ukrajina se mění v zemi vdov a sirotků, kde řeka slzí teče z každého potoku. Kolébky jsou prázdné a školy ticho halí, budoucnost se ztrácí, jako když se dým valí. Je to katastrofa, co nemá obdoby, pisou se tu nejsmutnější příběhy téhle doby. [Verse 2] Olena Bilozerská, kdysi s puškou v ruce, chtěla dávat život, ne jen bránit srdce (svoje srdce). Ve jedenačtyřiceti, když vrátila se z fronty, zjistila, že pro mateřství mizí horizonty. Jediné vajíčko a embryo v mrazáku, čeká na zázrak v tom válečném soumraku. Zatímco ona musí zpátky do zákopů, hledá tam smysl v tom krvavém příkopu. [Chorus] Ukrajina se mění v zemi vdov a sirotků, kde řeka slzí teče z každého potoku. Kolébky jsou prázdné a školy ticho halí, budoucnost se ztrácí, jako když se dým valí. Je to katastrofa, co nemá obdoby, pisou se tu nejsmutnější příběhy téhle doby. [Bridge] [Minimal] Muži si mrazí sperma, aby rod přežil dál, jakýsi mrazivý, genetický grál (šílený grál). Žádná země bez lidí nemůže existovat, zbývá jen doufat a nebo litovat. [Instrumental Build-up] (Ztracené generace volají) [Chorus] Ukrajina se mění v zemi vdov a sirotků, kde řeka slzí teče z každého potoku. Kolébky jsou prázdné a školy ticho halí, budoucnost se ztrácí, jako když se dým valí. Je to katastrofa, co nemá obdoby, pisou se tu nejsmutnější příběhy téhle doby. [Outro] Šest milionů pryč... a ticho stále zní. Země vdov. (A sirotků). [Fade Out]