[Instrumental Intro]
[Intro]
Herní svět má nový skandál, co se těžko chápe (vážně těžko),
falešný pan redaktor do klávesnice drápe (dráp, dráp).
[Verse 1]
Web Videogamer lidské tvůrce bez milosti vyhodil (ven na mráz),
a firma Clickout Media teď nasadila chytrý stroj.
Ten herní portál na redakci naprosto tak uspořil (ach jo),
a prázdná místa zaplnil ten automatizovaný roj (píp píp).
Pan Brian Merrygold se jako velký znalec drze tváří,
ač ve skutečnosti je to jen fiktivní recenzent.
Z té nové hry je paf a radostí z ní úplně jen září,
a do recenze naskládá ten nejhloupější argument (jaká sláva).
Že tenhle blábol nevymyslel, poznají hned novináři,
náš Brian není člověk, je to počítačový element.
[Build]
[Verse 2]
Ten hloupý text se dostal na obrovský server Metacritic,
a hra si od něj odnesla hned devět bodů s nadšením.
A nikoho hned netrklo, že autor není lidský kritik (kdeže),
a že ten obdiv vznikal jenom algoritmickým snažením.
Hra podle stroje rozbije i ty nejtvrdší staré zdi,
a hororová klišé z textu tekla jako čerstvá krev.
Když ale bystrý čtenář tuhle smutnou boudu uvidí (hej),
tak vyvolá to na webech dost oprávněný lidský hněv.
Web Metacritic smazal vše a zakázal ty hloupé lži,
prý nestrpí už na svém webu žádný digitální zjev.
[Drop]
[Chorus]
Když počítač nám recenzuje všechno, co se právě hraje (to si piš),
a vydavatel počítá, jak velký balík uspoří.
Z těch herních webů postupně se vytrácí ty lidské taje,
a hloupý text se na sítích pak jako oheň rozhoří (a pálí).
Je únor dva tisíce dvacet šest a stroje lžou nám do očí,
a svět se s touhle komedií nezadržitelně točí!
[Outro]
Tak sbohem, lidští autoři, vás nahradila temná data,
teď recenzuje automat a celá scéna je z něj dojata.