Úřad proti šikaně pod palbou vlastního šéfa

[Instrumental Intro] [Intro] Na obraně mají dneska trochu zvláštní klima, na úřadě mrzne, i když vůbec není zima. [Verse 1] Kateřina Bursíková Jacques má jasnou vizi, pomáhat všem vojákům, co zažívají krizi. Případů je plný stůl a šikana jen stoupá, zatímco s ní nadřízený celkem slušně houpá. [Verse 2] Josef Sklenička je její nadřízený pán, ministrovi na stůl poslal geniální plán. Že by celou agendu teď radši stáhnul pod sebe, a tím milou Kateřinu vystřelil až do nebe. [Drop] (Tohle nikdo nečekal!) [Chorus] Úřad proti šikaně se sám utápí v pekle, kolegové na sebe tu cení zuby vztekle! Ta, co chrání vojáky před drsnou temnotou, sama klepe na dveře s tou stejnou trampotou! [Verse 3] Nové zprávy z terénu jí vůbec nedají spát, zatímco si šéf Sklenička začne tvrdě hrát. Osekává pravomoci, ignoruje spisy, Bursíková zjišťuje, že na vlásku tu visí. [Breakdown] (Záhada na ministerstvu!) [Chorus] Úřad proti šikaně se sám utápí v pekle, kolegové na sebe tu cení zuby vztekle! Ta, co chrání vojáky před drsnou temnotou, sama klepe na dveře s tou stejnou trampotou! [Verse 4] Stížnosti se hromadí a úředníci sedí, na tenhle boj o křesla se hodně smutně hledí. Ochránkyně marně volá o záchranný kruh, na obraně zjevně vládne ten toxický duch. [Chorus] Úřad proti šikaně se sám utápí v pekle, kolegové na sebe tu cení zuby vztekle! Ta, co chrání vojáky před drsnou temnotou, sama klepe na dveře s tou stejnou trampotou! [Outro (Instrumental)]