Křeslo po otci za cenu milionu životů

[Instrumental Intro] [Verse 1] Zabitý Alí Chameneí už neřekne ani muk, v Teheránu hledají, kdo převezme teď moc a pluk. Shromáždění znalců řeší, komu tahle role padne, a hledá tvář, co po měsíci naprosto jistě neuvadne. Ministr Abbás Arakčí chce uklidnit ten slepý dav, nový vůdce už se blíží zachránit ten bídný stav. Všichni sledují, jak rychle volné křeslo obsadí, a jestli ztráta lidských životů elitám nevadí. (Vůbec nevadí!) [Verse 2] Modžtaba Chameneí si na trůn brousí ostré zuby, ačkoliv se tahle země dědičného práva štítí. (Hrozně štítí!) Připravený plnit plány, co stát pomalu dál hubí, z očí mu teď velmi chladně krutá bezcitnost už svítí. Všude o něm píší jasně, odhalují jeho cíle, smrt půlky vlastního lidu prý mu spaní nepokazí. Na zničeném kusu státu startuje teď jeho chvíle, převezme ten pevný odkaz a opozici navždy zmrazí. [Instrumental Break] [Bridge] Země hoří v plamenech a z nebe letí černý prach, elity dál pijí čaj a ignorují lidský strach. Jediná starost je křeslo, co je nečekaně k mání, mezi těmi vůdci nikdy neexistuje slitování. Režim stojí nad propastí, ohání se svými právy, boj o moc teď jede dál a bez jakékoliv slávy. Jestli padne půlka lidí? Ztratí se to v krátké zprávě, hlavně že ten vyvolený utře nůž v té suché trávě. (Yeah!) [Build] [Verse 3] Shromáždění znalců sedí v uzamčené zasedačce, rozhodují o zemi v té bezohledné, tiché rvačce. Modžtaba jde přes mrtvoly, i když na něj každý zírá, cestu k otcovskému trůnu on si hrubě otevírá. Posadí se na to místo, dokud odpor v krvi nepadne, víra v aspoň drobnou změnu tady hrozně rychle zvadne. Bude držet pevný bič, co davy lidí tvrdě kosí, protože on ani špetku soucitu v svém těle nenosí. [Outro (Instrumental)]