Mokré stopy v mechu a poslední dech zimy

[Intro] Těžké boty tiše šlapou vlhkou hrabankou. [Verse 1] Ranní mlha tlumí v rokli každý tichý krok, vlhké kmeny nasávají další nový rok. Dnes je kolem pěti stupňů, srny našly skrýš, odpoledne mrholí a mraky klesnou níž. [Pre-Chorus] Z nebe padá drobná tíha na zelené jehličí, příroda už dobře tuší, co ta velká změna zničí. [Chorus] Tlaková níž rve tu dravě zbylé suché roští, lesní cesta mizí v bahně, déšť ji neopouští. Zítra přijde hrubá síla, zláme kmeny v půli, příroda se choulí k zemi pod tou strašnou vůlí. [Post-Chorus] (Tma se sklání) Poryvy větru stoupají a trhají kůru stromů. [Verse 2] Zítra klesne temné nebe, začne padat vlhký sníh, srnčí stopy hned se ztratí na blátivých rozcestích. V úterý i ve středu se ostrý vichr zvedne tmou, všechny holé duby do tmy tiše pohlédnou. [Pre-Chorus] Z nebe padá drobná tíha na zelené jehličí, příroda už dobře tuší, co ta velká změna zničí. [Chorus] Tlaková níž rve tu dravě zbylé suché roští, lesní cesta mizí v bahně, déšť ji neopouští. Zítra přijde hrubá síla, zláme kmeny v půli, příroda se choulí k zemi pod tou strašnou vůlí. [Verse 3] Vichr ale nevydrží celých dlouhých sedm dní, ke konci se obzor čistí, hrubý vzduch se uklidní. Víkend pustí k zemi světlo, vlhké mechy zvednou tvář, v údolích se teplé dýchání rozlije jak jasná zář. [Bridge] Poslední záchvěvy zimy nechají v hlíně vlhký šrám, dalekohled míří k louce, já ten starý rytmus znám. Žádný chlad tu není věčný, půda pije nový čas, staré smrky vichr přežily a přijde jaro zas. [Chorus] Tlaková níž rve tu dravě zbylé suché roští, lesní cesta mizí v bahně, déšť ji neopouští. Zítra přijde hrubá síla, zláme kmeny v půli, příroda se choulí k zemi pod tou strašnou vůlí. [Outro] Vítr usíná a dýchá mokrý mech, lesem krouží první jarní tichý dech. (Teplo se vrací do korun) Starý les tiše dýchá.