Sousedská romance zamrzla na ženském zádrhelu

[Instrumental Intro] [Intro] Dřív padali si do náruče na té dlouhé hraniční čáře, (Z lásky!) dnes už oba národy radši civí na prázdné dno od láhve. [Verse 1] V roce dva tisíce dvacet dva zněl v davu pláč a prosby u té stanice, třicet devět procent lidí pomáhalo uprchlíkům zpoza hranice. Dnes pozitivní vztah hlásí rovných čtyřicet tři procent, jenže mnohem víc z něj čouhá pichlavý a hrubě podezíravý akcent. (Fakt?) Negativní počet vylétl od dvaceti dvou na varovných třicet pět, od roku dva tisíce dvacet pět ten vztek už plně spatřil náš moderní svět. Pro třicet jedna procent lidí se sice Kyjev hlásí jako ten vzorný spojenec, ten zbytek ale zamyká svůj dveřní zámek a ruší dřívější vlídný hostinec. [Chorus] Bývala to velká družba, co by válečné těžké časy hravě snesla, dneska tahle solidarita potupně a hloupě na svá vlastní kolena klesla. Ekonomika a boj o přežití teď nemilosrdně svírají lidem volný dech, a ty staré historické účty znovu nahlas řvou na pomalovaných zdech. [Instrumental Break] [Verse 2] Staré rány, druhá světová válka a její ohromný zatuchlý kříž, v tom dávném smíření ti sousedé neúprosně kráčí propastí kamsi níž. Navíc se z davu chlapů u piva ta kritika nečekaně hlasitě a drsně tvrdí, že hosté jsou moc domýšliví a ta pyšná maska celému obýváku smrdí. (Smrdí!) Místo těch původních sympatií tvrdě udeřila obava a úzkost z trhu, kdekdo urputně brání svůj teplý místeček a stín u domácího polského pruhu. Někde v koutku zraje mrazivá zlost na ten proklatý a každodenní krutý boj, změnil se do neznáma ten původně soudržný a laskavostí naplněný roj. [Build] [Chorus] Bývala to velká družba, co by válečné těžké časy hravě snesla, dneska tahle solidarita potupně a hloupě na svá vlastní kolena klesla. Ekonomika a boj o přežití teď nemilosrdně svírají lidem volný dech, a ty staré historické účty znovu nahlas řvou na pomalovaných zdech. [Drop] [Sarcastic] [Verse 3] Jenže k tomu všemu vykoukl i jeden vážně překvapivý kuriózní fakt, tuhle velkou nadnárodní idylku nečekaně protnul zlostný ženský pakt. Prapodivný a nečitelný zádrhel dokonale roztřískal papírovou rovnici, jak se ty ublížené strany probodávají nevraživě přes plnou ulici a stanici. Vidí v sobě jenom nesmlouvavé rivalky a hlídají si pozorně všechen obdiv, z bezmezného velkého přijetí teď ve vztazích bliká jen ostražitý kyselý podiv. (Aha!) Nemůže za to ale vůbec oslabený kurz té dřív bezproblémově cinkající měně, jednoduše falešný cit odhodil zábrany a zkolaboval rovnou uprostřed na scéně. [Chorus] Bývala to velká družba, co by válečné těžké časy hravě snesla, dneska tahle solidarita potupně a hloupě na svá vlastní kolena klesla. Ekonomika a boj o přežití teď nemilosrdně svírají lidem volný dech, a ty staré historické účty znovu nahlas řvou na pomalovaných zdech. [Outro (Instrumental)] [End]