Zákon na ochranu života, který přinesl jen smrt

[Instrumental Intro] [Intro] Zhasla světla na sále a Katovice soudí, kdo je vlastně vrah a kdo jen se zákonem bloudí. [Verse 1] Příběh z města Pszczyna v paměti nám navždy zbývá, na lůžku tam leží matka, která hrůzu skrývá. Třicetiletá Izabela čeká na svůj zlom, příroda je neúprosná, v těle tluče hrom. Doktoři tam přešlapují, nemají prý právo, (Ne!) čekají, až zhasne plod, a to jim přišlo zdrávo. Zatímco teď pomoc slábne, septický šok na ni sahá, záchrana by stála málo, ale teď je příliš drahá. [Chorus] Osmnáct měsíců za mříží za ten marný boj, patnáct dalších pro druhého, zastavil se stroj. (Zlom!) Zástupce primáře dostal jeden celý rok, dneska platí za ten hrůzný, nesmyslný krok. [Verse 2] Čtyři dlouhé roky soudy mlčely a zrály, za zavřenými dveřmi svoje velké role hrály. Jolanta Budzowská hájí ty, co tady zbyli, říká, že si doktoři ten ortel zasloužili. Žádný z nich svou jasnou vinu vůbec neuznává, jeden pouze mlčí a ten druhý se jen schovává. (Strach!) Ač pan premiér Donald Tusk by mohl smazat stíny, starý zákon drží Polsko ponořené do špíny. [Drop] [Chorus] Osmnáct měsíců za mříží za ten marný boj, patnáct dalších pro druhého, zastavil se stroj. (Zlom!) Zástupce primáře dostal jeden celý rok, dneska platí za ten hrůzný, nesmyslný krok. [Verse 3] Obhajoba připravuje velká odvolání, nechtějí se smířit s tím, že prohráli svá klání. Izabela dceru nikdy k srdci nepřivine, vdovec utře slzu, než ten smutný pocit mine. Matka marně vyhlíží ji z místní nemocnice, (Marně!) na stole už jenom hoří zapálená svíce. Lékaři prý zapomněli zachraňovat lidi, teď se celá společnost tak obrovsky za ně stydí. [Chorus] Osmnáct měsíců za mříží za ten marný boj, patnáct dalších pro druhého, zastavil se stroj. (Zlom!) Zástupce primáře dostal jeden celý rok, dneska platí za ten hrůzný, nesmyslný krok. [Outro (Instrumental)]