Dědičný trůn z prachu, co stál celou jeho rodinu

[Instrumental Build-up] [Intro] Prázdná židle, prázdný dům a na podlaze spálený stín, Modžtaba teď řídí stát, ten krví těžce placený syn. [Verse 1] Otec, matka, žena, syn, ti v jedné kruté vteřině mizí, zbyl z nich chladný, tichý dům a tvář, co pro svět bude cizí. Osmdesát šest let žil, než do sutin se s nářkem složil, (Padl!) starý vůdce Alí s úderem svou drsnou cestu dožil. Šestapadesátý rok teď Modžtabovi právě běží, dvacet let své lidi řídil z nepřístupných černých věží. Íránci tu novou zprávu rozlouskli tou esemeskou, tichý muž v pozadí sevřel v prstech celou zemi perskou. [Breakdown] [Verse 2] Nikdy neměl žádný úřad, mikrofon ho hrozně leká, (Skrytě!) v kanceláři jménem Dům na plnou vládu tiše čeká. Revoluce monarchii kdysi tvrdou rukou svrhla, aby se na dědičný post teď bez ostychu vrhla. Sám Alí prý na rovinu u úřadu nechtěl dědice, tvrdil, že se tím snadno zlomí exkluzivní pozice. Shromáždění znalců ale potvrdilo tuhle změnu, navzdory všem hrozbám z dálky v tichu zvedli jeho cenu. [Bridge] Trump za mořem tvrdí, že se z téhle židle brzy svalí, izraelské letouny si mezitím dál kreslí plán. Rodinný klan v Teheránu mrtvé do rakví teď balí, nad prázdným a pustým sídlem vládne zcela nový pán. Ztratil matku, ztratil ženu, mrtvý syn se nevrátí, přežil vlastně čistě proto, že byl tehdy z města pryč. Jestli takhle mocný titul délku žití nezkrátí, brzy se nám ukáže, kdo pevně do ruky vzal bič. [Drop] [Verse 3] Osm dní se po útoku zcela záměrně nic neřeklo, Znalci v absolutním stínu tiše brzdili to peklo. Desátého března zrána celá pravda byla venku, esemesky ve vteřině rozehrály děsnou scénku. (Cink!) Prezident má v této zemi spíše formálnější moc, tajemného syna starci zavolali na pomoc. Rodina shořela na prach, Modžtaba teď polyká hněv, do cév celé republiky pumpuje tu chladnou krev.