Manažer ztrátové pojišťovny ukázal, jak se dělá byznys

[Instrumental Intro] [Hook] Kasa je prázdná a zdravotnictví naříká, pacient venku na doktora dlouze čeká. Manažera uvnitř se to ale netýká, k němu osm milionů bezostyšně stéká! [Verse 1] Ztráta se prohlubuje, pojišťovna krvácí, a peníze na léčbu se už strašně těžko vrací. (Au!) Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, asi se už nedožije radostného zítra. Výkonný ředitel pan Otakar Smolík, vybral si z rozpočtu peněz vážně tolik. (Moc!) Bezmála osm milionů za jediný rok, mezi těmi dluhy to byl hodně rázný krok. [Verse 2] Základ je dvě stě tisíc, to by asi nešlo, odměny tak narostly a štěstí k němu přešlo. (Štěstí!) Za jeden prosinec bral milion a půl hned, takhle si pojišťovna maluje ten svůj svět. To pan David Kostka ty prémie rozdává, je generální ředitel, jemu patří sláva. (Sláva jemu!) Když se pak novinář ptá, proč tak štědrý byl, poslal ho za mluvčí a před pravdou se skryl. [Breakdown] [Bridge] Ministr Adam Vojtěch čte ty zprávy ráno, slyšel ty zvěsti a kroutí nad tím hlavou. (Fakt?) Odmítá strávit, co tam bylo podepsáno, manažerskou štědrost vidí hodně nezdravou. Smolík však zarytě svou smlouvu ukazuje, s tím, že tolik peněz na svém účtu nevidí. Kolik mu přišlo, to před námi zatajuje, s úsměvem mlží a normální lidi šidí. [Verse 3] I jeho podřízená v milionech se točí, kdo z nás tohle pochopí, ten si protře oči. (Cože?) Miliony letí ven, přestože jsou v ztrátě, my to tady zaplatíme v potrhaném plátě. Tenhle příběh z domova nás nikdy nezklame, čím víc peněz proděláš, tím víc odměn ti dáme. (Jo!) Skončilo to v novinách, tak to chvíli pálí, pak se na to zapomene a dál se prachy válí. [Outro (Instrumental)]