Satirická reflexe absurdní situace, kdy si manažer silně ztrátové zdravotní pojišťovny odnáší osmimilionové příjmy, a přesto se bez ostychu hlásí o místo úplně nejvyššího ředitele celého ústavu.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra své rezervy bohužel velice rychle ztrácí,
výkonný ředitel Otakar Smolík se s prázdnou kapsou z práce vůbec nevrací. (Kdepak!)
Jeho hrubý příjem dosahuje téměř osmi milionů korun za celý uplynulý rok,
vzít si tenhle luxus na potápějícím se pracovišti označuje za zcela přirozený krok. (Směšné!)
[Verse 2]
Základ dvě stě tisíc korun funguje pro vedení instituce jen jako neškodná záloha,
prosincový milion a půl k tomu ihned vyrobí z běžného státního manažera suverénního boha. (Odměna za snahu!)
Dokonce i asistentka na své výplatní pásce shromažďuje peníze, za jaké se v Praze snadno staví domy,
přitom ministr zdravotnictví chystá prověrku a lapá po dechu z té nevysvětlitelné rozpočtové pohromy. (Chyba v systému!)
[Drop]
[Chorus]
Zatopená loď pluje rovnou pod hladinu a ty rovnou nahlas žádáš o ten nejvyšší možný post,
astronomické peníze už sice cinkají na úctech, ale dravé nátuře to evidentně pořád není dost. (Vůbec ne!)
Otakar Smolík sebevědomě míří ovládnout mašinerii toho děravého pojišťovacího ústavu,
středobodem záchranného plánu je nerušit tučné převody a vše pohodlně ponechat ve stávajícím stavu. (Nic se nemění!)
[Verse 3]
Obyčejný člověk doplácí z kapsy za své léky a úřadům neodepře jedinou povinnou daň,
na druhé straně žebříčku si prominent pod minusovými výsledky firmy nadále rozevírá dlaň. (Sypejte!)
Část správní rady v tom nevidí nejmenší problém a s velkou důvěrou u stolů bezmezně stojí za ním,
veřejné pohoršení s grácií na tváři vyřeší dokonale zaběhnutým a nacvičeným byrokratickým lhaním. (Známe to!)
[Chorus]
Zatopená loď pluje rovnou pod hladinu a ty rovnou nahlas žádáš o ten nejvyšší možný post,
astronomické peníze už sice cinkají na úctech, ale dravé nátuře to evidentně pořád není dost. (Vůbec ne!)
Otakar Smolík sebevědomě míří ovládnout mašinerii toho děravého pojišťovacího ústavu,
středobodem záchranného plánu je nerušit tučné převody a vše pohodlně ponechat ve stávajícím stavu. (Nic se nemění!)
[Verse 4]
Koncem dubna se přímo pod taktovkou správců uskuteční slibovaná, detailně sledovaná obměna,
obyvatelstvo s napětím čeká, na jakého experta zase z nebe spadne podobná milionová odměna. (Trefa!)
Ministr hřmí nad televizními obrazovkami, nařizuje hloubkovou kontrolu a garantuje tvrdé rány,
ale sebevědomý uchazeč o křeslo si bez nervů skládá dokumenty a plynule realizuje své vlastní plány. (Já tu vládnu!)
[Chorus]
Zatopená loď pluje rovnou pod hladinu a ty rovnou nahlas žádáš o ten nejvyšší možný post,
astronomické peníze už sice cinkají na úctech, ale dravé nátuře to evidentně pořád není dost. (Vůbec ne!)
Otakar Smolík sebevědomě míří ovládnout mašinerii toho děravého pojišťovacího ústavu,
středobodem záchranného plánu je nerušit tučné převody a vše pohodlně ponechat ve stávajícím stavu. (Nic se nemění!)
[Outro (Instrumental)]