Píseň z pohledu víkendového plánovače, který s nechutí sleduje chladnou víkendovou frontu od severozápadu hatící jeho jarní páteční plány, jen aby se v pracovním týdnu zase vrátilo hezké počasí.
[Intro]
Uhlí sázím do bedny a těžkou plachtu hodím na gril,
od jarních plánů ustupuju, do obýváku cílím svůj styl.
[Verse 1]
Ranní mlha padla k zemi, chlad mě pálil na tváři,
po obědě jasné nebe silným světlem zazáří.
Šestnáct stupňů dává křídla mým velkým plánům na pátek,
volný večer na terase chtěl jsem slavit jak svůj svátek.
[Pre-Chorus]
Předpověď se převrátila, ten velký propad zrovna bolí,
zima svoje ledové kapky nade mnou z mraků drolí. (Do mých plánů)
[Chorus]
Proč ta krutá rána přijde vždycky přesně v sobotu?
Sotva pátek rozbalí tu zlatou jarní teplotu.
Místo slunce s výlety jen chladný a zlý vítr studí,
když chci zrovna svobodně ven, předpověď mě tvrdě prudí.
[Verse 2]
Zítra vpadnou těžké mraky z chladného severozápadu,
ihned srazí mé naděje, potopí dobrou náladu.
Z nebe k nám přes temný víkend z mraků začne sypat sníh,
už od vyšších horských poloh zmrzne ranní dětský smích.
[Pre-Chorus]
Předpověď se převrátila, ten velký propad zrovna bolí,
zima svoje ledové kapky nade mnou z mraků drolí. (Zničené cesty)
[Chorus]
Proč ta krutá rána přijde vždycky přesně v sobotu?
Sotva pátek rozbalí tu zlatou jarní teplotu.
Místo slunce s výlety jen chladný a zlý vítr studí,
když chci zrovna svobodně ven, předpověď mě tvrdě prudí.
[Verse 3]
A v pondělí se tahle fronta bez varování někam ztratí,
nad desítku stupně zas se spolehlivě v tempu vrátí.
Až od pracovního stolu uvidím tu modrou zář,
sklopím na stůl do klávesnic potupně svou smutnou tvář.
[Bridge]
Skládám svoje mapy pryč a zimní osud přijímám,
volné dny teď s hrnkem grogu pro jistotu uzavírám.
Dnešní pálící slunce teď spolkne ten hluboký dech,
horský mráz ukradne mé slunce aspoň v krátkých snech.
[Chorus]
Proč ta krutá rána přijde vždycky přesně v sobotu?
Sotva pátek rozbalí tu zlatou jarní teplotu.
Místo slunce s výlety jen chladný a zlý vítr studí,
když chci zrovna svobodně ven, předpověď mě tvrdě prudí.
[Outro]
Vracím bicykl do kouta a přes sklo z okna tiše zírám,
typický jarní přeháňky ze své mysli nevytírám.
Snad za týden ty dlouhé dny porostou přes kopce dál vstříc...
a já na ten další volný pátek křiknu z plných plic.