Památka za miliony, co padá lidem na hlavu

[Instrumental Intro] [Intro] V centru Litovle stojí chátrající skvost, ze kterého na chodník padá minulost. [Verse 1] Rohledrův dům stojí v centru od roku sedmnáct set deset, takovou hromadu cihel ale město odmítá snést. Na ulici Prvního máje padá z oken strach, z bývalé měšťanské pýchy se sype tvrdý prach. [Verse 2] Starosta Viktor Kohout schválil radikální řez, ruinu v dražbě koupíme a začneme hned dnes. Dva miliony sto tisíc byla vyvolávací cena, konečně padne na kolena tahle smutná scéna. [Chorus] V osm ráno svítí na portálu uhrazeno, (Šach mat!) čelisti radních spadly tvrdě k zemi. Původní majitel tak narychlo očistil své jméno, a ohrožení lidé zůstávají před domem němí. (Neskutečné!) [Verse 3] Starosta Viktor Kohout neskrývá své velké zklamání, stavební úřad chystá další marná varování. Pět až šest milionů by dům spolkl jen na zajištění, chybí ale naděje, že majitel svůj přístup změní. [Chorus] V osm ráno svítí na portálu uhrazeno, (Šach mat!) čelisti radních spadly tvrdě k zemi. Původní majitel tak narychlo očistil své jméno, a ohrožení lidé zůstávají před domem němí. (Neskutečné!) [Verse 4] Patnáct let se z fasády loupou těžké kusy, sousedé u náměstí Přemysla Otakara to strpět musí. Nezmohla s tím vlastně nic ani chystaná exekuce, radnice má v Litovli navždy svázané ruce. [Drop] [Chorus] V osm ráno svítí na portálu uhrazeno, (Šach mat!) čelisti radních spadly tvrdě k zemi. Původní majitel tak narychlo očistil své jméno, a ohrožení lidé zůstávají před domem němí. (Neskutečné!) [Outro (Instrumental)]