[Intro]
Sto padesát let a pořád to v nás tiká
Stín, co se plíží, i když se nikdo nedívá
Vítejte v hlubině, kde rozum ztrácí dech
Dneska si sáhneme na vlastní břeh
[Verse 1]
Jakub Horák se ptá a kouř stoupá ke stropu
Hledáme světlo v tom moderním příkopu
Naproti sedí Martin Skála, jungiánský mistr
Co nečte jenom knihy, ale lidskej registr
Sigmund Freud to viděl jasně, všechno je jen sex
Jung ale řekl ne, to je chybnej index
Musíš jít hlouběji, tam kde vaří se to zlato
Kde ego dostává mat, přesně o tom je to bláto
Není to o tom, co chceš, ale co po tobě chce duše
A ta střílí přesně, jak šíp z napnuté kuše
[Pre-Chorus]
Starý musí zemřít, aby nové mohlo žít
Bez bolesti nemůžeš tu proměnu dokončit
[Chorus]
V hloubce tvý hlavy je neviditelný stroj
(Neviditelný stroj)
Mezi egem a duší probíhá věčnej boj
Volán či nevolán, Bůh stejně přijde k nám
(Vocatus atque non vocatus)
Rozbij to zrcadlo, ve kterým seš jen sám
Je to nebezpečná metoda, co mění tvůj svět
Už není cesty zpět
[Post-Chorus]
Mechanismus
Tiká v tobě
Mechanismus
V každé době
[Verse 2]
Přijde to v půlce života, krize jako hrom
Myslíš, že jsi v bezpečí, že máš pevný dům i strom
Ale ta zanedbaná duše, co jsi nechal v koutě stát
Se vrátí jako démon, začne ti to diktovat
Promítne se do ženy, do milenky, do přeludu
A ty se motáš v kruhu, plnej strachu a studu
Skála to popisuje jako alchymistický proces
Není to jen nevěra, je to psychický exces
To, co jsi potlačil, ti teďka vládne zvenčí
A tvoje malý já se pod tím tlakem zmenší
[Pre-Chorus]
Starý musí zemřít, aby nové mohlo žít
Bez bolesti nemůžeš tu proměnu dokončit
[Chorus]
V hloubce tvý hlavy je neviditelný stroj
(Neviditelný stroj)
Mezi egem a duší probíhá věčnej boj
Volán či nevolán, Bůh stejně přijde k nám
(Vocatus atque non vocatus)
Rozbij to zrcadlo, ve kterým seš jen sám
Je to nebezpečná metoda, co mění tvůj svět
Už není cesty zpět
[Verse 3]
Splendor Solis, záře slunce, alchymie mysli
Všechno, co jsi budoval, jsou najednou jen nesmysly
Musíš se rozpustit, jako sůl ve vodě
Aby ses znovu našel v týhle divný hospodě
Individuace není procházka růžovým sadem
Je to rvačka s vlastním stínem, rvačka s vlastním hadem
Jung to vytesal do kamene nad svý dveře
Že božské síly přijdou, ať jsi v míru nebo v nevíře
Tak přestaň utíkat před tím, co tě v noci budí
To jenom tvoje pravda bubnuje ti v hrudi
[Bridge]
Není to terapie pro slabý kusy
Je to oheň, co spálí tvoje statusy
Shoří masky, shoří lži
Zůstane jen to, co v tobě doopravdy zní
[Chorus]
V hloubce tvý hlavy je neviditelný stroj
(Neviditelný stroj)
Mezi egem a duší probíhá věčnej boj
Volán či nevolán, Bůh stejně přijde k nám
(Vocatus atque non vocatus)
Rozbij to zrcadlo, ve kterým seš jen sám
Je to nebezpečná metoda, co mění tvůj svět
Už není cesty zpět
[Outro]
Tak hodně štěstí s tou vaší normalitou
Jung se jen směje, s tou svojí elitou
Tik tak...
Konec iluzí.