Nekorunovaná carevna z Valdaje

[Instrumental Build-up] [Verse 1] Hluboko v lesích, kde jezero Valdaj spí, tam stojí palác, o němž nikdo nic neví. Je to ráj na zemi, co střeží desítky děl, aby tam neproklouzl nikdo, kdo by chtěl. Speciální nádraží a koleje jen pro ně, jezdí tam potají v tom obrněném vagoně. Nekorunovaná tam vládne žena tiše, o které v novinách se raději nepíše. [Pre-Chorus] Lustry září do tmy noci, důkaz nekonečné moci. Zlaté stropy, drahý mramor, tam neplatí žádný závor. [Chorus] Alina Kabajevová, carevna ze stínu, utápí svědomí v tom nejdražším vínu. Bývala gymnastka, co zvedala nohy, teď má v rukou klíče od státní oblohy. Je to nekorunovaná královna Ruska, pro kterou Vladimir si vždycky čas louská. (Louská, louská) [Post-Chorus] Valdaj, Valdaj, zlatá klec, to je pane spadla klec. Valdaj, Valdaj, tichý les, kam nesmí ani cizí pes. [Verse 2] Dřevěný zámeček jak z ruské pohádky, všude je přepych a žádné nedostatky. Kyperská firma prý to všechno zaplatí, peníze ze státu se cestou neztratí. Mají své chůvy a též týmy lékařů, co plní rozkazy těch mocných papalašů. Děti tam běhají, snad synové to jsou, před světem tajení, ti ven se nedostanou. [Pre-Chorus] Lustry září do tmy noci, důkaz nekonečné moci. Zlaté stropy, drahý mramor, tam neplatí žádný závor. [Chorus] Alina Kabajevová, carevna ze stínu, utápí svědomí v tom nejdražším vínu. Bývala gymnastka, co zvedala nohy, teď má v rukou klíče od státní oblohy. Je to nekorunovaná královna Ruska, pro kterou Vladimir si vždycky čas louská. (Louská, louská) [Verse 3] A pro ty malé děti motokáry mají, když jinde vojáci v zákopech umírají. Je tady wellness a taky krytý bazén, zatímco rubl padá tvrdě rovnou na zem. Historie se točí v kruhu jako dřív, car si žije blaze a lid je zase křiv. Nikdo se nezeptá, kde vzali miliardy, stačí jen potlesk od té věrné hradní gardy. [Bridge] Nikdo nesmí mluvit, nikdo nesmí psát, kdo se moc ptá, ten se začne bát. Tajemství Valdaje je velký státní zájem, kdo ho vyzradí, ten loučí se s rájem! [Chorus] Alina Kabajevová, carevna ze stínu, utápí svědomí v tom nejdražším vínu. Bývala gymnastka, co zvedala nohy, teď má v rukou klíče od státní oblohy. Je to nekorunovaná královna Ruska, pro kterou Vladimir si vždycky čas louská. (Louská, louská) [Outro] Zlatá klec se zavírá, nikdo nic nepopírá. Jenom lesy tiše šumí, o tom, co se nesmí, tlumí...