Když se pakuje zubr

[Hook] Pozor, pozor, hlášení pro všechny dvounohé! Dneska se nikam nejede, dneska se nakládá! [Instrumental Build-up] [Verse 1] V zoologické v Troji se dneska něco děje, ředitel se mračí a nikdo se nesměje. Není to povodeň, co bere břehy útokem, ale cvičný poplach, co smrdí velkým nárokem. Veterinář míchá v stříkačce svůj koktejl, aby tenhle cirkus vůbec někdo přežil ve zdraví. Musíme být připraveni na tu velkou vodu, než nám drahá zvířata uplavou k východu. [Pre-Chorus] Bedny jsou připravené, vrata se otvírají, zvířata tuší zradu, v koutech se skrývají. [Chorus] Jak naložit tunu masa, když se jí nechce? To není jak hodit kufr na pás v letištní hale lehce. (Lehce!) Zubr funí, kůň se vzpíná, želva dělá mrtvou, každý ošetřovatel dnes riskuje tu svou. (Svou!) Je to boj s přírodou, co má svoji hlavu, dostat živý náklad do bezpečí z davu. [Post-Chorus] Raz, dva, tři, potlač tu bednu! Raz, dva, tři, modli se k jednu! [Verse 2] Kůň Převalského vypadá jak milý poník z pouti, ale zkus ho chytit, když začne tělem kroutit. Divoká krev stepi, kopyta jak z ocele, rozbije ti transportér a pošle tě do postele. A pak je tu zubr, ta hora svalů a chlupů, co by hravě rozprášila celou naši tlupu. Když se zapře nohama a skloní těžkou hlavu, potřebuješ jeřáb a ne jen lidskou svalovku. [Pre-Chorus] Bedny jsou naložené, nebo spíš rozbité, nervy máme na dranc a svaly napjaté. [Chorus] Jak naložit tunu masa, když se jí nechce? To není jak hodit kufr na pás v letištní hale lehce. (Lehce!) Zubr funí, kůň se vzpíná, želva dělá mrtvou, každý ošetřovatel dnes riskuje tu svou. (Svou!) Je to boj s přírodou, co má svoji hlavu, dostat živý náklad do bezpečí z davu. [Verse 3] A nakonec ty želvy, ty obrovské tanky, co vypadají, že by nezvládly ani schody z banky. Jenže zvednout metrák, co se drží země drápem, to je úkol pro vzpěrače, ne pro kluka s lapem. Syčí jako papiňák a zatahují krky, ošetřovatel u toho polyká hořké strky. Každý druh má strategii, jak nás přečůrat, ale my je musíme, ať chtějí nebo ne, zachovat. [Bridge] Když jde do tuhého a voda stoupá výš, musíš vědět, kam a jak tu potvoru umístíš. Není čas na hrdinství, ani na debatu, jde o krk nám všem, i tomu zubatému prelátu! [Chorus] Jak naložit tunu masa, když se jí nechce? To není jak hodit kufr na pás v letištní hale lehce. (Lehce!) Zubr funí, kůň se vzpíná, želva dělá mrtvou, každý ošetřovatel dnes riskuje tu svou. (Svou!) Je to boj s přírodou, co má svoji hlavu, dostat živý náklad do bezpečí z davu. [Outro] Tak snad to bylo jenom jako, přátelé. Protože až to přijde doopravdy... Tak nás ta zvířata sežerou i s botama. Konec hlášení!