[Instrumental Intro]
[Intro]
Dva slavné slovníky a jedno velké drama,
sto tisíc textů letí přímo k rukám Sama.
[Verse 1]
Britannica k soudu nese rovnou celou složku,
OpenAI prý z těch dat ukradlo slušnou trošku.
Merriam-Webster předložil teď jeden ostrý list,
z nějž si pan robot zkrátka musel beze stopy číst.
Sto tisíc článků systém bez ptaní rovnou sál,
úžasný ChatGPT o povolení nestál.
Z cizího bohatství se dělá snadný byznys plán,
a algoritmus se teď tváří jako velký pán.
[Verse 2]
Ten nejvtipnější detail v celém soudním podání,
se skrývá tam, kde neexistuje vůbec váhání.
Jak vlastně vysvětlit to známé slovo plagiát?
Stroj zkopíroval slovník, nestyděl se za to brát.
Už v roce dva tisíce dvacet čtyři chtěli smír,
Sam Altman ale dál požíral cizí papír.
A jako bonus chrlí robot čisté výmysly,
a tyhle bludy hází na autorovy smysly.
[Breakdown]
[Bridge]
Britannica má toho dost,
a pěstmi do stolu už buší.
Nechce mít v domě drzý skvost,
teď spravedlnost zkrátka tuší.
Třináctý březen to vše změnil,
v New Yorku začal tenhle spor.
ChatGPT se prázdně cenil,
a teď ho čeká tvrdý vzdor.
[Drop]
[Verse 3]
Z bezplatné jízdy žije algoritmus v síti,
návštěvníky z cizích stránek bezohledně chytí.
Kdo bude tvořit díla, když je robot zkrátka slupne,
a beze slova díku po autorech tvrdě dupne? (Přesně tak!)
Slavná Britannica žádá peníze i zákaz,
chce firmě OpenAI doručit přímý vzkaz.
Ten ukradený obsah nesmí nikdo v tichu vzít,
tvůrci chtějí s vlastní prací dál svobodně žít.
[Outro (Instrumental)]