Obvinění aktéři žádají dvě stě milionů navíc

[Instrumental Intro] [Verse 1] Na pražský Motol teď padla zatažená deka, obviněné vedení se spravedlnosti leká. Miloslav Ludvík a Pavel Budinský tam vládli, z peněz pro ten pavilon prý dosti směle kradli. Ivan Havel, Luděk Kostka, co jsou z Geosanu, od policie schytali tu spravedlivou ránu. Modrý pavilon už navždy smrdí špinavostí, a veřejnost přihlíží s obrovskou dávkou zlosti. (Wow!) [Chorus] Ale obviněný zloděj volá: chyťte zloděje! Firma Geosan se noří do obrovské naděje. Místo tiché pokory jdou na soud rovnou dnes, dvě stě milionů chtějí jako hladový pes. (Haf!) [Verse 2] Za okenní otvory teď chtějí další prachy, sedmdesát milionů rozežene jejich strachy. Sto třicet tři milionů přihodili k válce, (Cože?!) Ukrajina zvedla ceny v téhle české dálce. Mluvčí Martina Dostálová rezolutně stírá, tahle argumentace je zkrátka černá díra. Fakultní nemocnice ty platby rovnou škrtá, nenažranost Geosanu do očí tak silně vrtá. [Chorus] Ale obviněný zloděj volá: chyťte zloděje! Firma Geosan se noří do obrovské naděje. Místo tiché pokory jdou na soud rovnou dnes, dvě stě milionů chtějí jako hladový pes. (Haf!) [Drop] [Verse 3] Bývalý pan ředitel dnes překvapeně zírá, Miloslav Ludvík teďka prázdná slova marně sbírá. Tvrdí, že se vícepráce tehdy všechny zaplatily, dva tisíce dvacet čtyři papíry se potvrdily. Osmdesát pět milionů tvořilo ten tučný škraloup, o který si manažeři opírali zlatý sloup. A přes všechny paragrafy, hrozbu kriminálu, (Drzost!) ženou tuhle šílenou frašku před tvář tribunálu. [Chorus] Ale obviněný zloděj volá: chyťte zloděje! Firma Geosan se noří do obrovské naděje. Místo tiché pokory jdou na soud rovnou dnes, dvě stě milionů chtějí jako hladový pes. (Dej to sem!) [Outro (Instrumental)]