Třicet jedna tajných omylů z dob socialismu

[Instrumental Intro] [Verse 1] V Mladé Boleslavi novou halu mají, dlouhé roky všechny vize tiše tají. Odhalili druhý slavný depozitář, působí teď jako usvědčený lhář. Odtajněné koncepty se tady slaví, návrhy dnes cizí kolemjdoucí baví. Socialismus na podlaze ještě dýchá, třicet jedna aut a nepotřebná pýcha. [Verse 2] Koncept jménem Fun má dost bláznivou tvář, Felicii dodnes háže svatozář. Žlutou kostru a ten růžový volant, (Jo!) vymyslel jen hodně velký furiant! Druhý pokus obdržel i růžový lak, z téhle hrůzy lidem vážně přechází zrak. V devatenáct set devadesát jedna zazněl krach, osobní verzi na dílně hned pokryl prach. [Breakdown] [Bridge] Dva jsou přece víc než jeden, tohle firma dobře ví. Na jaře tam vrata zvednou, záhada se objeví. Třicet jedna divných kousků, nikdy nikam nedojelo. Staly se z nich staré mýty, které zapomenout se mělo. [Verse 3] Máme dvacátý březen dva tisíce dvacet šest, depozitář ukrývá dost roztodivných cest. Diváci tu obdivují dávnou šílenost, Odtajněné koncepty teď představují most. Socialismus docela už neškodně tu stojí, minulosti málokdo se v téhle hale bojí. Největší past na pohled je ten růžový flek, (Ou!) ještěže ho uzamknul ten milosrdný věk! [Outro (Instrumental)]