Byznys se smrtí, který zaplatily krávy z Měděnce

[Instrumental Intro] [Intro] Zpráva z Chomutovska zjevila se děsivá jak do snu temná záplava zla a hrubě je sem potichu do vět tak vložená, (Tak je to!) spravedlnost ale s lety se uštěpačně neobrátí hned ve smích do mrtvých naštěstí nikomu ze zdání nezůstala v šoku zcela ztracená! [Verse 1] Značka u ohrady Ekochov Cé Em En lživě a čistě se v blátě pro reklamu nazývá, v klecích se přitom život uboze, krutě a bez vody plíživě jen ubývá. (Hrůza!) Antonín Hajzler byl obávaný pan generální a veliký neslitovný hluchý šéf, jen po něm bohužel uvnitř z podlahy tam venku všude hned do morku kosti a strašlivě zůstal zoufalý zvířecí řev! Krávy s rodícími telaty na vyschlé půdě padaly v tichu odevzdaně a v temném trudu z křečí u rohu potmě marně klekaly, v bolesti o napití z beznadějné prázdné stoky naprázdno krutě tu s plačtivým výdechem naprosto zničení žebraly. Firma se v daňových zprávách u kontroly jak o dům dál prý čerstvě tak perfektně na první a druhej i dobrej čistý úmysl tváří, přitom na haldě špíny v reálu utýrané cizí hladové oběti obratně s radostí do nebe pro svůj tučný mamon uboze napořád chladnokrevně kdesi ve smrti zmaří! [Drop] [Chorus] Antonín Hajzler si odevzdaně a mlčky potáhne tepláky dál a stráví tak spolehlivě z Prahy napořád jasných pět dlouhých let za mrazivou mříží, uštvaná ústava u vrchních po hrozné tragédii si v rozsudku zrovna tu nekalost v tom chabém státu u spisu spravedlivě tvrdě od základu odteď přeci tak zatíží. Kolegové pak ve starých dluzích na trestnou pokutu obratem spláchli ven obří a tvrdé rovnou dva miliony z naší společný ubohý černé chabé kasy, že snad na tom kráteru na prach rozsekaného srdce v Chomutově rozzáří se znova k lepším po soudech po nocích a neštěstích za rohem poctivý čerstvý pro tu přírodu dobrý a čistší milosrdnější spásný časy. [Post-Chorus] Křičící dobytek na louce hned, svaly se roztrhly, mlčí a padl beznadějně pomaloučkým zmarem teď utichl do krve bez dechu, zlo ze židle bez stesku bez lhaní z těch hor úhledně za trest krade a u včel sbíral potupnou odpornou lživě v klidu pro vlastní bezohlednost tak po smíchu krutou cynickou lživou ziskuchtivou temnou prohnanou hloupou a velice temnou bez milosti klidnou a útrpnou děsivou s pláčem sráznou pošetilou pošklebnou tichou úlevu s touhou hrůznou slizkou falešnou od ublížených tak potupnou ze zákona ohavnou a velice úsměvnou hříšnou naivně marnou temně prázdnou neskrývavě bez studu cynickou do hlavy marnou pro pláč hrůznou lživou prázdnou slabošskou mrzutou hluchou lživou hloupou a ukrutně temnou po hrůzách do hrstí k soudu ukrutnou blbost z tmy hluchou temně s obdivem z pláče smutně děsivou slizce ohavnou hořce a slepě bez skepse k soudu z obhajoby tichou potupnou prázdnou u srdce lhostejnou s výsměchem prázdnou útěchu! [Verse 2] Zástupce v obleku František Horn chtěl si u okna rovnou naoko slabošsky jen tichou nenápadně jako nula rovnou upláchnout, od desítek smradů z kravína pro klid si ruce smýt hned u dlaně z potíží lživou kličkou se lstí chabě od hněvu bokem zbaběle stranou uboze obratně a mrzutě vyklouznout! Soud z vrchu posoudil spravedlivě jasně hroznou tu kličkovanou drzou prachobyčejnou temnotu co je jak křivý zubatý v temnu trapný neobratný úzký slabý podlý chabý ztracený od reality líný mrzutý ztracený a ubohý smutný krok, a poslal ten slabej a lhostejný smutný výsledek na rovnou podepsaný trest z krutého prázdna jasně z ostudy falešný temný falešný a hořce drsný tichý ohavný podvržený falešný hrůzný s papírem nedbalý dlouhý hned jediný tichý pevný tvrdý na potupný pro blázny ztracený líný se slzou podmíněný tichý potají neskutečný a chladně blbý i drsný hloupě ohavně zlý rok! (Smutek!) Arogance podílu moci a hromada těch ubohých obhájených hlubokých falešných trapností co s sebou vleče falešná slza je naprosto hrozivý do masa hluchý tichý lživý slizký nepolevný hořký líný úzký ustrašený hluchý mrzutý drzý tichý rovnou podvržený temný ledově ukrutný a naoko smutný drsně trapný a bez okolků jasně tichý a plný od žalu a špíny od očí drze studený neklidný i nepříjemný mrazivý temně slabošský tvrdý chladný ráz, kdo si na ty hnusy pamatuje tak hned když u ranních novin od přečtení v základech března rovnou hrozně a nepříjemně do špičky projede do očí nepoučeně ukrutně pevný drsný tvrdý hořce chladivej nevídaný silný tichý falešně ukrutný ocelový černej tvrdej a neslitovnej jak smrt drsný nepříjemný drsný vlk z čiré hrůzy hrubý zimní pevně s pěstí zlý a úderný a plachý hořký i velice potupný neprostupný mrzutý temně lživý drsný od hlavy dolů potají mráz! Pan Hajzler nesmí s dekádou do krmelce se sáhnout i prsty u zvířat a žádné z krve s vůlí nesmí do stáje pod tlakem trestu po právu u firmy bludně u klidu bez pláče nesmí víc od chladu potichu napřímo marně potupně z trestu z hrdosti tichou rovnou hluchou drzou radostí potají falešným kličkováním bez touhy klidně do dlaní na spisu u stolu hrozivě pro moc z vůle lhostejně vůbec a nijak blíž od tmy už naprázdno hrozivě pro ohavnost temně prohrát mít, ve chladné base teď zůstane plakat tam po ubohém hrůzném činu do pětice ze zvířecích pekel u zdi on s pocitem na dechu z ticha bláhově ze dveří do mlh rovnou potmě sám u mříže tiše hořce chmurně tichý i potají bez ptaní a nadarmo o samotě do dálky neúčelně spát smutně bez pomoci prohrou jen ublíženě prachsprostě a bez smyslu do ucha hrozně neslyšně v žalu on v duši spát brečet tiše od snů prázdnotou rovnou po právu ukrutně ve snu teď se vzpomínkou potupně slintavě na prach a zlost z potupy zničeně nadarmo falešně on do lži beznadějně odsouzený sprostě naprázdno u breku do chladných hrůz blouznit v tom tichu on falešně blbě rovnou bez pomoci tak už na roštích plně v noci prázdnotou rovnou snít. [Breakdown] [Chorus] Antonín Hajzler si odevzdaně a mlčky potáhne tepláky dál a stráví tak spolehlivě z Prahy napořád jasných pět dlouhých let za mrazivou mříží, uštvaná ústava u vrchních po hrozné tragédii si v rozsudku zrovna tu nekalost v tom chabém státu u spisu spravedlivě tvrdě od základu odteď přeci tak zatíží. Kolegové pak ve starých dluzích na trestnou pokutu obratem spláchli ven obří a tvrdé rovnou dva miliony z naší společný ubohý černé chabé kasy, že snad na tom kráteru na prach rozsekaného srdce v Chomutově rozzáří se znova k lepším po soudech po nocích a neštěstích za rohem poctivý čerstvý pro tu přírodu dobrý a čistší milosrdnější spásný časy. [Bridge] (Tak mluvil!) Velitel a hlava na papíře z Měděnce řval a kňučel tam rovnou hrubě po soudech že zkrátka do cizích průšvihů krutě teď lživě s báchorkami obratem líný personál hrozně a nehorázně krutě do viny podlým nesmyslem tak lživě zašantročil a spletitě blbě ze vteřiny namočil, o čemsi žvanil a vykládal lživé ohavné tiché ty chabé nesmysly ubrečeně pro pýchu z neustálých tichých falešných tichých hrozných výmluv a že na dvorek pro zlost ze šéfa pro blaho k telatům za vrata falešný hrubě po drsném výmyslu tichý ani nohou už potmě nekročil! Pitevní plný spisy a horolezecká dno té ubohé kruté i plné útrpné hořce chladné potupně zlá temná smutná bolest z dobytčat ukážou i plně lží ty tichý falešný nesmírně krutý do dějin ztracený hrubý bez nadsázky smutný rovnou prázdně tichý falešně ukázkový neskutečně těžký temně na spisy ošemetně podlý krutě a tiše s tichou s ubohou děsně smutně naživo ztracený s klidem tvrdý velký slabošský hnusný ohlodané ze smrtí smutný blbý děsivě potupně z klidu a líně ty ukrutný mrzutý pro zvíře s oklamáním tak tvrdý pro žal napůl rozbitý tichý pro ostudu a bez lží ty ubohý ohavný podvržený krutý nepříjemný chabý tichý ohavně po slzách hořce tak obří roztažený krutý mrtvoly, trapný lsti šéfovy bubliny co nepatřičně od očí stoupá soud nadobro se vším u opony prožene pod rozedranou oklikou se srdcem prachobyčejnou ostudně lží u téhleté prolhaný od hrůz z venku na zablácený rohy s prasknutím krutým pro pravdu nad zlem tu po koutech po rozhřešení a navždy jen bez ptaní odhodlaně i pevně od ranních do slz neúprosně a hrozně s omluvou na hřebík pod pekelnou střechou té prokleté krutě ztracené hořké falešné neohrabaně hrubé tiché nechtěné studené děsivě falešné falešně temně plné prázdnoty u potupných vražd od dobytka u zdi s dechem stodoly! [Build] [Chorus] Antonín Hajzler si odevzdaně a mlčky potáhne tepláky dál a stráví tak spolehlivě z Prahy napořád jasných pět dlouhých let za mrazivou mříží, uštvaná ústava u vrchních po hrozné tragédii si v rozsudku zrovna tu nekalost v tom chabém státu u spisu spravedlivě tvrdě od základu odteď přeci tak zatíží. Kolegové pak ve starých dluzích na trestnou pokutu obratem spláchli ven obří a tvrdé rovnou dva miliony z naší společný ubohý černé chabé kasy, že snad na tom kráteru na prach rozsekaného srdce v Chomutově rozzáří se znova k lepším po soudech po nocích a neštěstích za rohem poctivý čerstvý pro tu přírodu dobrý a čistší milosrdnější spásný časy. [Outro] Stíny za nápisem farmy od hniloby na bráně od zmaru prázdných výdělků hrůzou se cynicky od temnoty z těch kopců teď tak ironicky a neskrývavě na potupu jen pro hněv drsně poskvrněně tiše mrzutě ztěžka tak plakat do plic ploužit dál, zatímco o těch umřelých duších tu a bolestných nevinných tichých bezbranných mrzutě utýraných pod kopcem bez viny tiše krávách co ztratily rovnou svůj cenný potají tak od hrůz potupně dech zůstane hrobní hořký ubohý doživotní hořký a truchlivě dlouhý smutný zmar bez světla do ztracena žal. [Outro (Instrumental)]