Letenka domů do Prahy propadla už před lety

[Intro] [Instrumental Intro] [Spoken Word] (Balil si kufry a myslel na domov, teď kouká jen do zdi!) [Verse 1] Radovan si myslel, že to s prstem v nose zvládne, koupil si dvě letenky a změnil navždy klima. Jenže místní drsné slunce velmi rychle chladne, africké zdi nemají krb, proto je tam zima. Třicet pět let za mřížemi není žádná sranda, vždyť to býval tvrdý boss a naprosto žádný mnich. Kolem něj už nehlídkuje podplacená banda, teď tam pyká za každý svůj neodpuštěný hřích. [Chorus] Z Prahy zmizel rychle, snil o sladké svobodě, teď by rozdal jmění za pět minut v hospodě. Osm dlouhých let už doufá v ten vysněný let, ale past se zavřela a nevede cesta zpět. [Verse 2] Před osmi lety africký soudce pronesl ámen, pošleme ho do Česka, ať soudí si ho náš lid. Radovanův mocný sen pak spadl jako kámen, naděje se zřítila a všude zavládl klid. Přeje si to moc, jenže svíce prostě zhasla, třicet pět let tvrdé basy drží ho teď v pasti. Dneska už je situace všem naprosto jasná, nebezpečný mafián se nevrátí do vlasti. [Chorus] Z Prahy zmizel rychle, snil o sladké svobodě, teď by rozdal jmění za pět minut v hospodě. Osm dlouhých let už doufá v ten vysněný let, ale past se zavřela a nevede cesta zpět. [Instrumental Solo] [Breakdown] [Chorus] Z Prahy zmizel rychle, snil o sladké svobodě, teď by rozdal jmění za pět minut v hospodě. Osm dlouhých let už doufá v ten vysněný let, ale past se zavřela a nevede cesta zpět. [Outro] [Outro (Instrumental)] Krejčířova sláva leží v prachu pod palubou, třicet pět let cizí basy stalo se mu záhubou. Konec snů o velkém lupu, klec ho navždy svírá, tahle drsná realita starý úsměv stírá. (Sbohem, Rado!)